Zázrak z Maďarska: Rubikova kostka a československé šílenství kolem ní

Dnes ji sice koupíte v běžném hračkářství, ale vzpomínka na dobrou starou dobu v ní žije dál. Jak vůbec tento hlavolam vznikl, proč se stal fenoménem i u nás a co se změnilo, že už mnozí tvrdí, že „už to není ono“?

Jak se to všechno začalo: maďarská krychle, která změnila svět

Hlavolam, který dnes známe jako Rubikovu kostku, vynalezl maďarský architekt a pedagog Ernő Rubik v roce 1974. Chtěl pomoci svým studentům pochopit trojrozměrné tvary, jenže místo učebního modelu vytvořil malý nechanický hlavolam, který se brzy stal senzací. Ve střední a východní Evropě se objevil přibližně v roce 1978/79 pod názvem „Bűvös kocka“ („kouzelná kostka“), ale brzy bylo jasné, že název Rubikova kostka je mnohem poutavější a nikdo jí neřekl jinak.  

Jen v letech 1980–1982 se prodalo tohoto hlavolamu přes sto milionů kusů.

Nejznámější hlavolam všech dob

V ČSSR byla Rubikova kostka něco jako prestižní, vyhledávaná hračka. Jak uvádějí zdroje, ke konci 70. let se v českých obchodech stala „podpultovým zbožím“ – totiž zbožím, které běžně v regálu nestálo, ale objevovalo se jen zřídka a často za známosti či za úplatek.

Děti a dospívající hledali každou možnost složit „tu kouzelnou krychli“. V školách, družinách i v rodinách se pořádaly soutěže, kdo ji složí dříve, kdo udrží rekord třídy či školy. A školy samozřejmě tuto činnost vítaly.  Ulice, byty, rodičovské obýváky – všude se míchaly barevné tahy a byl slyšet nezaměnitelný zvuk, který kostka vydávala po každém tahu.

Rubikova kostka jako dárek – to byla vždy trefa do černého.

Kouzlo skládání a uspokojení, když se to podařilo

Proč na to někdo vzpomíná s úsměvem? Rubikova kostka nebyla jen hračka – byla výzvou. Každý tah znamenal krok blíž k cíli. Vyžadovala logické myšlení, prostorovou představivost, trpělivost. V době, kdy mobilní telefony a počítače teprve čekaly na svůj čas, představovala jednoduchý, ale geniální mechanický hlavolam, který dokázal na hodiny zabavit děti i hravé dospělé.

Navíc, její nedostupnost ji dodávala zvláštní hodnotu. Když někdo kostku měl, řeklo to něco o jeho šikovnosti, a hlavně děti okusily ten krásný pocit, kdy pronikly do tajů hlavolamu a sledovaly bezradné rodiče, jak se lopotí se složením druhé řady.

Už to není ono

Z obchodů nevymizela, ale nemůže soupeřit s dnešními hrami na telefonu nebo počítači. Dnes najdete Rubikovu kostku v běžném hračkářství, mnohdy velmi levně. Ale dostupnost ji vzala „kouzlo výjimečnosti“. Kdo má rád hlavolamy, hledá je na počítači. Také je spousta návodů na internetu a to zabilo kouzlo vlastního poznání. 

Rekordy, které už ve složení padly, jsou tak neuvěřitelné, že nemotivují nové hráče k jejich překonání.

Přečtěte si také

Albert Einstein: Nazývali ho bláznem, největším géniem v dějinách lidstva i mimozemšťanem

27. 9. 2025

Co zůstává a proč kostka stále žije

Navzdory všemu – Rubikova kostka přežila, a dodnes existují kluby a komunity, které udržují skládání kostky naživu.

U nás se kostka stala symbolem dětství, nostalgie po čase, kdy se vše zdálo jednodušší, a hlavolam ještě znamenal čas strávený s kamarády třeba na lavičce před domem, v parku nebo u babičky na půdě.

Rubikova kostka není jen plastová krychle – je to kus historie, mechanického kouzla i dětství. V dobách, kdy se sháněla „jak se dřív shánělo“, měla větší cenu než jen jako samotný hlavolam. Dnes je běžnější, rychleji dostupnější – ale možná právě proto, že už není vzácná, necítíme v ní tu výzvu. Přesto – vezmeme-li do ruky kostku dnes, neubráníme se úsměvu. Připomíná nám, jak jsme ji s napětím otáčeli, s očekáváním, že i ten náš kubický chaos jednou skončí správným barevným uspořádáním.