Albert Einstein: Nazývali ho bláznem, největším géniem v dějinách lidstva i mimozemšťanem
Foto: Public domain, Orren Jack Turner, Wikimedia commons
4 min
Vynikal v řadě věcí, rozhodně jde o vědce, kolem kterého vzniklo nejvíce historek a mýtů. Jen stěží někdo dokázal pochopit jeho mentalitu. On sám byl často tak pohroužený do svých myšlenek, že nevnímal svět kolem sebe. O tom se zmínila v knize jeho služebná a některé historky jsou hodně vtipné.
Reklama
Pětky z matematiky a fyziky?
Jedním z největších mýtů je informace, že Albert Einstein ve škole zrovna nezářil. Jenže to není tak úplně pravda. Navštěvoval katolickou školu, maminka ho vodila do houslí. Když mu v pěti letech otec ukázal kompas, uvědomil si, že v prázdném prostoru něco ovlivňuje jeho střelku. A zřejmě právě tehdy se začal formovat život držitele Nobelovy ceny, který obohatil lidstvo o teorii relativity nebo nový typ chladničky.
Jeho židovský otec byl obchodník a později elektrochemik. Když mu ztroskotala firma, rozhodl se s rodinou odjet do Itálie. Albert tak v šestnácti letech přerušil střední školu. To mu ale nevadilo a přihlásil se na vysokou školu s technickým zaměřením v Curychu.
Ve fyzice a matematice zazářil, ale chyběly mu obecné znalosti. Ve škole mu doporučili, aby si dodělal střední školu a teprve potom se znovu přihlásil na vysokou. Začal tedy studovat na Kantonální škole v Aurau a v roce 1896 odmaturoval s výborným prospěchem. Už nic nebránilo jeho studiu na curyšské polytechnice. Ve stejném roce se zřekl německého občanství a zůstal bez státní příslušnosti. O čtyři roky později dokončil studium a v roce 1901 se stal švýcarským občanem.
A ty fámy o jeho nezdarech ve škole? Jednoduše jeden čas chodil do školy, kde se známkovalo po ruském způsobu – tedy obráceně.
Chtěl být učitelem, ale drzého a až moc chytrého mladíka nikdo nechtěl
Nakonec mu spolužákův otec sehnal místo technického asistenta na Švýcarském patentovém úřadu, kde posuzoval význam přihlášených vynálezů, které souvisely s fyzikou. Někdy dokonce vylepšoval popis na přihlášce, aby byl srozumitelnější. Nakonec dostal stálé místo.
Nezanedbával ani svůj růst. V roce 1905 získal doktorát za práci O novém určení molekulárních rozměrů a v tomto roce napsal čtyři články, které se staly základem moderní fyziky. Přitom se neopíral o žádnou literaturu a své teorie ani nekonzultoval s vědeckými kolegy. V článcích objasnil výsledky experimentů které po desetiletí vědce zneklidňovaly.
Jeho studium provázely problémy
Pro Einsteina bylo tupé memorování, které ho provázelo na všech školách, ztrátou času. Dával nahlas vědět, co si myslí o výuce učitelů, protestoval proti provádění pokusů podle návodů. Učitelé ho označovali za nedůvtipného studenta, který neodpovídá na jednoduché otázky. Podle některých byl moc líný. Jeden z profesorů fyziky mu dokonce doporučil, aby raději studoval práva nebo medicínu.
Něco o něm prozradila i služebná
Herta Waldowowa o svém zaměstnavateli dokonce vydala knihu. V něm zmínila detaily, které by nikdo jiný odhalit nemohl. Její zaměstnavatel například celý život snídal pouze dvě smažená vejce a kávu bez kofeinu. Miloval hodně propečený steak a jeho vášní byly houby, které jedl i třikrát za den.
Bylo to pro mě velmi trapné. Herr profesor se ani neobtěžoval obléci si župan. Nebo byl natolik pohroužen do svých myšlenek, že si ho prostě zapomněl obléci,
posteskla si Herta, když zavzpomínala na Einsteina, jak pochodoval nahý po bytě.
Údajně byl také vyhlášený „škudlil“, přestože si nikdy nežil špatně. Odmítal manželce platit kadeřníka a sám nosil roztrhané boty, protože mu přišlo zbytečné utrácet za nové.
Genialita mu někdy i škodila
Když se v roce 1933 chopil v Německu moci Hitler, Einstein byl nařčen z tvoření „židovské fyziky“, která měla za cíl zničit německou, árijskou fyziku. V té době legendární fyzik raději prchl do USA. Ani tam neměl klid a přestože získal povolení k pobytu, FBI ho nespouštěla z očí a ani jeho koš s odpadky nezůstal bez povšimnutí…
