Babí hora je skutečným nejvyšším vrcholem Beskyd. Proč stojí za to ji vyšlápnout?

Lysá hora není tím nejvyšším bodem Beskyd, jak by si mnozí mohli myslet. Skutečný vládce tohoto horského systému se tyčí na slovensko-polské hranici a jeho vrchol dosahuje výšky 1725 metrů. Tím převyšuje moravskoslezskou dominantu o více než 400 metrů.

Kde hledat skutečnou vládkyni Beskyd

Pokud se vydáte přibližně 80 kilometrů od Lysé hory směrem k hranicím Polska a Slovenska, narazíte na Babí horu. Tento masiv dosahuje nadmořské výšky 1725 metrů a představuje absolutní vrchol celého beskydského systému. V polštině se hora nazývá Babia Góra, na Slovensku pak Babia hora.

Moravskoslezské Beskydy mají sice svou dominantu v podobě Lysé hory s výškou 1323 metrů, avšak v kontextu celého pohoří jde pouze o regionální maximum. Skutečný rekordman se nachází na území dvou sousedních států a nabízí turistům podstatně náročnější výzvu.

Přečtěte si také

Jahody z obchodu bývají plné pesticidů. Omytí pomůže jen částečně

16. 5. 2026

Co dělá beskydskou krajinu výjimečnou

Beskydy tvoří část rozsáhlého karpatského oblouku, který představuje druhé nejrozsáhlejší evropské pohoří. Území se rozprostírá přes tři státy a vytváří unikátní přírodní celek.

V českém úseku Beskyd žijí trvale všechny tři druhy velkých evropských šelem – medvěd hnědý, vlk a rys. Taková kombinace se na našem území nevyskytuje nikde jinde. Proto byla značná část regionu zařazena do evropské sítě Natura 2000.

Beskydské hřbety fungují jako významný biokoridor propojující divokou přírodu mezi Slovenskem a Polskem. Tento přirozený most umožňuje volný pohyb velkých šelem a dalších živočichů, což je klíčové pro jejich dlouhodobé přežití.

Charakteristický ráz krajiny tvoří zaoblené, hustě zalesněné hřbety bez výrazných skalních útvarů. Zvláštní atmosféru dodávají horské louky vzniklé v období od 15. do 17. století, kdy sem proudili pastevci.

Moravskoslezská dominanta

Chráněná krajinná oblast Beskydy zahrnuje od roku 1973 tři hlavní celky: Moravskoslezské Beskydy, Javorníky a Vsetínské Beskydy. Region je proslulý jedlobukovými pralesy, orchidejovými loukami i tradičními dřevěnými kostely.

Lysá hora s nadmořskou výškou 1323 metrů představuje nejvyšší bod české části pohoří. Bývá označována jako česká hora smrti, zároveň však nabízí vynikající rozhled. „Lysá hora poskytuje bezkonkurenční výhledy, proto ji vyhledávají nejen turisté, ale i běžci,“ uvádí správa CHKO.

Diablak – absolutní vrchol

Centrální část Babí hory zaujímá poměrně kompaktní prostor v rámci desetikilometrového horského hřbetu. Samotný vrchol nese název Diablak a nachází se v nadmořské výšce 1725 metrů na hranici mezi Polskem a Slovenskem.

Babí hora mění své podoby podle ročních období – zimní bělost sněhu střídá jarní svěží zeleň, letní pestrobarevné louky přecházejí v podzimní zlatavé odstíny.

Polský národní park Babiogórski charakterizuje horu právě touto proměnlivostí, která odpovídá jejímu statutu královny Beskyd.

Cesty k vrcholu

Výstup na Babí horu lze absolvovat ze dvou stran – buď ze Slovenska, nebo z Polska. Obě varianty mají svá specifika.

Slovenská varianta startuje od chaty Slaná voda ležící nad obcí Oravská Polhora. Žlutě značená trasa vede přes Hviezdoslavovu horáreň a měří zhruba 9 kilometrů. Turisté musí překonat převýšení přesahující 1000 metrů.

Polská strana nabízí kratší, avšak stále náročnou cestu. Červená značka ze sedla Krowiarki měří čtyři a půl kilometru s převýšením 700 metrů.

Poblíž vrcholu stojí památník zasvěcený papeži Janu Pavlu II., který byl vášnivým horalem a Babiu Góru navštívil opakovaně, jak dokládá krakovský tisk.

Přečtěte si také

Na Onen Svět dojedete autem. Vtipný název české obce baví turisty i úředníky

16. 5. 2026

Vegetační pásma

Při výstupu z kterékoliv strany zažijete postupnou proměnu vegetace. Do nadmořské výšky přibližně 1400-1450 metrů dominují husté jehličnaté porosty. Výše je vystřídá pásmo s kosodřevinou a jalovci. V nejvyšších partiích se pak rozprostírají alpínské louky, které dávají hoře jedinečný charakter.

Jeden z návštěvníků popsal svůj zážitek takto: „Když jsem procházel jednotlivými vegetačními stupni, měl jsem pocit, jako bych cestoval z nížin až do vysokohorského prostředí. Každých pár set metrů výšky přineslo úplně jinou krajinu.“

Pokud jste ještě na Babí hoře nebyli, možná to pro vás bude dobrý tip na letošní léto. Lysou horu většina českých turistů už zná, a tak vrchol na pomezí Slovenska a Polska může být zajímavým zpestřením.