Jahody z obchodu bývají plné pesticidů. Omytí pomůže jen částečně

Jahody patří mezi nejoblíbenější ovoce v českých domácnostech, přitom právě ony obsahují nejvyšší koncentrace chemických látek. Spolu s jablky a hroznovým vínem vedou žebříček potravin s největším množstvím pesticidů.

Červené, lesklé, dokonale tvarované jahody v plastových misičkách vypadají v supermarketu neodolatelně. Málokdo si při jejich nákupu uvědomuje, že právě toto ovoce představuje nejvyšší riziko z hlediska chemického zatížení. Mezinárodní studie Environmental Working Group opakovaně řadí jahody na první místo seznamu potravin s nejvyšším obsahem pesticidních reziduí.

Proč právě jahody nesou největší chemickou zátěž

Jahody mají specifickou strukturu – jejich povrch není hladký jako u jablek, ale pokrytý drobnými semínky a pórovitou pokožkou. Chemické látky se do nich vpíjejí mnohem hlouběji než u jiného ovoce. Navíc jsou jahody mimořádně náchylné k plísním a škůdcům, což vede pěstitele k intenzivnímu použití fungicidů a insekticidů během celého růstového cyklu.

Analýzy ukazují, že v jedné jahůdce lze identifikovat stopy až dvaceti různých pesticidů současně. Tyto látky se používají v několika fázích – od ochrany proti chorobám přes podporu růstu až po konzervaci během skladování a transportu.

Kupovala jsem jahody celé léto svým dětem, dokud jsem nenarazila na článek o pesticidech. Teď je beru jen od místního farmáře, i když jsou dražší a menší. Aspoň vím, co děti jedí, říká matka dvou školáků z Olomoucka.

Přečtěte si také

Tchyně mi za mými zády přeorganizovala celou kuchyň. Když jsem se ohradila, nastalo peklo

16. 5. 2026

Jablka a víno – další rizikové položky na našem talíři

Zatímco jahody vedou v chemickém zatížení, jablka představují největší riziko z hlediska spotřeby. Průměrný Čech zkonzumuje ročně více než dvacet kilogramů jablek, což znamená pravidelný přísun pesticidních reziduí. Hroznové víno pak obsahuje podobně vysoké koncentrace chemikálií jako jahody, navíc jeho tenká slupka neposkytuje téměř žádnou ochranu.

Pěstitelé těchto plodin používají široké spektrum látek – od herbicidů proti plevelu přes fungicidy proti houbovým onemocněním až po růstové regulátory. Některé z těchto chemikálií dokážou proniknout i pod slupku, takže pouhé oloupání problém neřeší.

Zdravotní rizika nejsou jen teoretická

Nejvážnější problém spočívá v nedostatku znalostí o kombinovaném působení různých pesticidů. Každá látka se před schválením testuje izolovaně, nikdo však systematicky nezkoumá, jaký efekt má jejich společné působení v lidském organismu. Profesor Jiří Ruprich ze Státního zdravotního ústavu varuje, že i minimální dávky se mohou v těle hromadit a projevit se až po letech.

Vědecké studie spojují dlouhodobou expozici pesticidům s oslabenou imunitou, poruchami hormonálního systému a zvýšeným rizikem některých typů nádorových onemocnění. Zvláště zranitelné jsou děti, jejichž organismy jsou citlivější na toxické látky.

Srovnání chemického zatížení vybraného ovoce

Jahody: Až 20 různých pesticidních reziduí v jednom kusu, vysoká penetrace do dužiny
Jablka: 10-15 různých látek, částečně odstranitelné oloupaním
Hroznové víno: 15-18 chemikálií, tenká slupka neumožňuje efektivní ochranu
Broskve: 8-12 pesticidů, chlupatý povrch zvyšuje absorpci
Avokádo: 1-2 rezidua, tlustá slupka poskytuje přirozenou bariéru

Přečtěte si také

Kečup může obsahovat stejné množství soli jako chipsy. Proč se vyplatí číst etikety?

15. 5. 2026

Mytí nestačí – co skutečně funguje

Běžné oplachování pod tekoucí vodou odstraní pouze povrchové nečistoty a část pesticidů. Pro efektivnější čištění je třeba kombinovat několik postupů. Jahody by měly být nejprve namočené ve vodě s přídavkem jedlé sody nebo octa po dobu alespoň deseti minut. Poté je nutné je důkladně propláchnout čistou vodou a jemně kartáčovat.

U jablek pomáhá důkladné otření rukou nebo kartáčkem, případně odstranění slupky. Hroznové víno vyžaduje namáčení v roztoku octa a následné opláchnutí. Žádná z těchto metod však neodstraní chemikálie, které pronikly do dužiny.

BIO není vždy zárukou, ale šance je vyšší

Ovoce s certifikací BIO podléhá přísnějším pravidlám ohledně používání chemických látek. To ale neznamená, že je zcela bez pesticidů – mohou na něj působit z okolních polí nebo během skladování. Farmářské produkty od ověřených dodavatelů představují často lepší volbu než anonymní BIO zboží z dovozu.

Ideální variantou zůstává vlastní pěstování nebo nákup od místních pěstitelů, kde můžete zjistit přesné informace o způsobu pěstování. Jahody ze zahrady bez chemického ošetření sice vypadají méně dokonale, jejich nutriční hodnota a bezpečnost jsou však nesrovnatelně vyšší.

Praktická doporučení pro každodenní nákup

Úplné vyloučení pesticidů z jídelníčku je v současnosti prakticky nemožné, lze však výrazně snížit jejich množství. Preferujte sezónní ovoce z lokálních zdrojů, které nepotřebuje tolik chemické ochrany při transportu. Vyhýbejte se dokonale vypadajícímu ovoci mimo sezónu – takové kusy bývají nejvíce ošetřované.

Diverzifikujte svůj jídelníček – střídejte různé druhy ovoce místo konzumace jednoho typu. Tím rozložíte potenciální riziko z různých pesticidů. A především: ovoce je i přes tato rizika stále zdravější než jeho absence v jídelníčku. Jde o to najít rozumnou rovnováhu mezi přínosem a rizikem.