Šumperák býval symbolem moderního bydlení. Jeho praktickou dispozici lidé oceňují dodnes
Foto: Autor: Martin Strachoň – Vlastní dílo, CC BY-SA 3.0, Creative Commons
4 min
Jen málokterý rodinný dům se v Československu stal takovým fenoménem jako šumperák. Jeho typická silueta s širokou pultovou střechou, velkým balkonem a proskleným průčelím byla v 70. a 80. letech k vidění téměř v každém městě. Pro jedny představoval symbol moderního bydlení, jiným připadal trochu legrační.
Reklama
Autorem slavného domu byl projektant Josef Vaněk ze Šumperka, který jej na konci 60. let navrhl původně pro vlastní rodinu. Moderní vzhled i promyšlené uspořádání zaujaly natolik, že si lidé začali projekt mezi sebou půjčovat a vznikaly stovky, později tisíce staveb inspirovaných původním návrhem.
Ačkoli se jednotlivé domy od sebe často lišily drobnými úpravami, základní charakteristické prvky zůstávaly stejné. Právě podle města, kde návrh vznikl, získal dům lidové označení šumperák, pod kterým je známý dodnes.
Typická pultová střecha byla nepřehlédnutelná
Šumperák bylo možné poznat na první pohled. Charakteristickým znakem byla asymetrická pultová střecha s výrazným přesahem, velký balkon přes celou přední část domu a široká okna, která přiváděla do interiéru dostatek denního světla.
Na svou dobu působil velmi moderně. Zatímco většina rodinných domů měla klasickou sedlovou střechu a menší okna, šumperák nabízel vzdušnější vzhled a praktičtější dispozici. Právě proto si jej mnoho lidí spojovalo s představou pohodlného rodinného bydlení.
Hlavní obytné místnosti byly v patře
Jedním z nejzajímavějších prvků šumperáku bylo uspořádání interiéru. Oproti dnešním domům se totiž hlavní obytný život odehrával v prvním patře.
Nacházel se zde prostorný obývací pokoj, kuchyň, jídelna i ložnice. Díky vyvýšené poloze měly místnosti více světla a obyvatelé si mohli užívat výhled do zahrady i okolí.
Přízemí mělo převážně praktickou funkci. Nejčastěji zde bývala garáž, kotelna, prádelna, sklep, dílna nebo skladovací prostory. V mnoha domácnostech sloužila část přízemí také jako letní kuchyně nebo místnost pro zavařování ovoce a zeleniny, což bylo v době domácího hospodaření běžné.
Každý šumperák byl trochu jiný
Přestože vycházel z jednoho návrhu, málokteré dva šumperáky byly úplně stejné. Majitelé často upravovali dispozice, měnili velikost balkonů, přistavovali verandy nebo používali odlišné fasádní materiály.
Právě tato možnost přizpůsobení byla jedním z důvodů obliby domu. Šumperák nepůsobil jako anonymní typová stavba. Každá rodina si jej mohla do určité míry upravit podle svých potřeb a možností.
Dnes láká nejen pamětníky, ale i mladé architekty
Po roce 1989 se zájem o šumperáky na čas vytratil. Mnozí majitelé měnili okna, zateplovali fasády nebo přestavovali balkony, často bez ohledu na původní architekturu.
V posledních letech se ale pohled na tyto domy výrazně změnil. Architekti i milovníci architektury začali oceňovat jejich promyšlené proporce, velká okna i kvalitní konstrukci. Stále častěji se proto objevují rekonstrukce, které se snaží zachovat původní vzhled domu a současně jej přizpůsobit dnešním nárokům na bydlení.
Kolik stojí šumperák dnes?
Cena závisí především na lokalitě, velikosti pozemku a technickém stavu. Zatímco v menších městech nebo na venkově lze narazit i na levnější nabídky, ve větších městech a jejich okolí se zachovalé nebo citlivě zrekonstruované šumperáky běžně prodávají za více než pět milionů korun. Výjimkou nejsou ani částky přesahující osm nebo deset milionů korun.
Kupující oceňují nejen prostorné dispozice, ale také možnost citlivé rekonstrukce. Mnohé domy mají pevnou konstrukci a po modernizaci mohou nabídnout komfort srovnatelný s novostavbami.
Šumperák se stal symbolem jedné éry
Existují domy, které po čase upadnou v zapomnění. Šumperák mezi ně nepatří. Pro jednu generaci představuje vzpomínku na dobu, kdy si lidé svépomocí stavěli vlastní bydlení, pro druhou je zajímavou ukázkou československé architektury druhé poloviny 20. století.
To, co bylo kdysi především praktickým rodinným domem, se dnes stává vyhledávanou nemovitostí. A právě rostoucí zájem ukazuje, že dobrý architektonický návrh dokáže obstát i po více než padesáti letech.
