Z Polska se řítí další pohroma. Situace se vyostřuje a další měsíce její dopad pocítí každý Čech bez výjimky
Foto: RostyslavOleksin/Depositphotos
3 min
Vzpomínáte si na časy, kdy jste museli povinně na vojnu? Možná se v následujících měsících, případně letech může tato povinnost možná vrátit i k nám. Jak by na to někteří jedinci zaregovali?
Reklama
Povinná vojna
Povinná vojenská služba byla dříve běžnou záležitostí. Někteří tatínci na ni rádi vzpomínali, jiní naopak raději ne. Dnes má povinnou vojenskou službu už třetina zemí Unie, například Finsko, Estonsko, Litva, Lotyšsko, Rakousko, Švédsko, Dánsko nebo i Řecko. Takové Chorvatsko zavedlo brannou povinnost právě pro muže v minulém roce.
Některé změny probíhají i u našich sousedů v Německu, kdy poslanci Bundestagu den před Mikulášem schválili změnu v zákoně o službě v armádě, který začne platit už od 1. ledna 2026. Každý muž bude muset po dovršení 18 let vyplnit dotazník o ochotě a způsobilosti sloužit a absolvovat zdravotní prohlídku, aby stát zjistil, kdo je potenciálně schopný služby, jak uvádějí Novinky.cz.
Civilní obrana
Naši další sousedé se bojí o svou bezpečnost. Hledají inspiraci například ve Finsku, které má v rámci NATO nejdelší hranici s Ruskem a pro ochranu svých občanů disponuje asi 50 tisíci kryty s potenciálem ochránit na 80 procent obyvatelstva. V Polsku bylo za vyhovující označeno pouze tisíc krytů, které by poskytly bezpečí jen asi třem procentům obyvatel. Přestože zákon o civilní ochraně vstoupil v zemi v platnost už k 1. lednu 2025, odborníci ještě koncem roku upozorňovali na nedostatečné standardy a příliš obecné stavební předpisy.
Protiletecké kryty
Polsko od tohoto roku chce donutit developery nemovitostí, aby vyčlenili prostor pro protiletecké kryty ve většině nových budov, jelikož tento stát v první linii čelí obrovskému úkolu přepracovat svou nedostatečnou civilní obranu proti hrozbě ruské agrese. Polsko, které ve své historii zažilo několik ruských invazí, se stalo hlavním cílem hybridní války Moskvy.
V září sestřelily stíhačky NATO. ruské drony, které narušily polský vzdušný prostor. Útoky odhalily vážnou mezeru v polské obraně: navzdory proporcionálnímu vedení NATO ve vojenských výdajích, které činí téměř 5 procent HDP, vláda investovala jen málo do ochrany svého obyvatelstva. Většina polských krytů byla postavena v komunistické éře a nyní je v havarijním stavu.V prosinci oznámil varšavský starosta Rafał Trzaskowski projekt, jehož cílem je přeměnit městské metro na útočiště pro 100 000 obyvatel, kde jim budou poskytnuty skládací postele, pitná voda a deky.
