V těchto potravinách ze supermarketů je až o 50 % méně živin, než bylo dříve, tvrdí výzkumy
Foto: Pexels
4 min
Jablko z dnešního sadu vypadá podobně jako to, které jedli naši prarodiče. Nová britská zpráva ale naznačuje, že v obilí, ovoci i zelenině z běžných obchodů od 60. let ubylo některých důležitých látek. Nakupující se proto ptají, jestli mají měnit zvyky, připlácet za bio, nebo sahat po doplňcích.
Reklama
Co zpráva Hollow Harvests říká o dnešní úrodě
Britská investiční firma Deep Science Ventures vydala začátkem října zprávu Hollow Harvests, tedy Duté sklizně. Autoři v ní shrnuli dosavadní měření. Podle nich se u části obilí, zeleniny i ovoce snížil obsah některých živin o 20 až 50 procent. Horní hranice se týká jen několika z nich. U pšenice zpráva zmiňuje také zinek: méně než třetina odrůd uvedených na trh od 60. let dosahuje doporučené cílové hodnoty.
Zpráva přidává i souvislost s léky na potlačení chuti k jídlu. Lidé, kteří je užívají, snědí menší porce, takže na hustotě živin v každém soustu záleží ještě víc.
K podobným výsledkům došly i odborné studie. Vědci z Coventry University porovnali v roce 2021 britské tabulky složení potravin z let 1940, 1991 a 2019. Sledovali 29 druhů ovoce a zeleniny, mezi nimi brambory, mrkev, cibuli i jablka. Americká data prozkoumal už v roce 2004 biochemik Donald Davis z Texaské univerzity. Z obou srovnání plyne, že se ztráty u různých látek a plodin hodně liší.
Úbytek je nejvíc znát u železa a mědi, kterých podle zprávy ubylo až o polovinu.
Proč je úroda řidší a co s tím zvládnete doma
Autoři zprávy vidí hlavní příčinu v honbě za vyšší sklizní. Šlechtění odrůd i hnojení se dlouhá léta podřizovalo výnosu. Plodina rychle přibírá na hmotnosti, přísun minerálů z půdy nestačí a ve větší hmotě se minerály rozředí. Odborníci tomu říkají efekt ředění. Svůj podíl má podle nich i půda, protože třetina půd na světě je už poškozená.
Část ztrát přichází až po sklizni a má ji v rukou každý z nás. Týká se hlavně vitamínu C, který ze zeleniny ubývá průběžně, v obchodě i ve spíži. Další díl ubere vaření. Vědci z brazilské univerzity ve Viçose změřili v roce 2010 v restauračních kuchyních, že od převzetí zeleniny po servírování z ní zmizelo 33 až 71 procent vitamínu C, u většiny druhů nejvíc ve skladu.
- Zásoby jen na pár dní: zeleninu spotřebujte čerstvou a nekupujte ji na týdny dopředu.
- Část zeleniny syrová: papriku nebo kedlubnu jezte třeba v salátu.
- Šetrné vaření: pára nebo dušení je lepší než dlouhé vaření ve vodě.
- Voda z vaření: vitamin C se do ní vyluhuje, takže ji použijte do polévky nebo omáčky.
Zelenina z mrazáku si přitom vede dobře. Studie americké University of Georgia z roku 2017 u brokolice, hrášku nebo špenátu většinou rozdíl proti čerstvé nenašla, a když ano, vycházela mražená častěji líp. Podobně dopadl i výzkum z Kalifornské univerzity v Davisu. Obě studie podpořila nadace amerických výrobců mražených potravin. Mražená zelenina se hodí hlavně do zásoby, protože čerstvá dlouhé skladování nesnese.
Bio, doplňky, nebo prostě pestřejší talíř?
Historická srovnání mají slabinu. Nejstarší rozbory vznikaly jinými metodami než dnešní a původní vzorky už znovu změřit nejde. Část rozdílů proto může jít na vrub změnám laboratorních postupů. Údaj o třetině poškozených půd navíc platí pro celý svět.
České odborníky zpráva tolik nepálí. V reportáži televizního zpravodajství z 17. října Michaela Smatanová, která se věnuje výživě půdy, uvedla, že tuzemská půda obecně není v horším stavu než před několika desetiletími. Docent Marek Doležal dodal, že dnešní odrůdy jsou kvalitnější než dřívější. Oba tak situaci vidí mírněji než britští autoři.
Koho napadne připlácet za biopotraviny, měl by vědět, že řešení v nich nevidí ani samotná firma. Will Summers, který se v ní věnuje klimatu, řekl pro odborný web AgFunderNews, že biopotraviny nemají zaručeně víc živin než potraviny z běžného zemědělství. Za důležitější považuje stav půdy, na níž plodiny rostly. A ten na obalu nepoznáte.
Rozumnější je vsadit na pestrý jídelníček s méně zpracovanými potravinami. Donald Davis v roce 2005 v časopise Food Technology upozornil, že bílá mouka nebo bílá rýže přijdou při výrobě o mnohem víc živin, než kolik jich zelenině ubylo za půl století. V praxi tedy víc pomůže celozrnné pečivo a porce zeleniny navíc než hledání dražší náhrady.
Zpráva sama o sobě není důvodem začít užívat doplňky stravy na vlastní pěst. Pokud máte podezření, že vám některá látka chybí, poraďte se s lékařem. A vy, měníte kvůli podobným zprávám něco na svých nákupech?
