Češi mají ledničky špatně. Jedno místo v kuchyni výrazně prodražuje spotřebu
Foto: pexels
4 min
Lednice většinou skončí tam, kam se zrovna vejde. Vedle trouby, u okna, v rohu mezi skříňkami. Zdálo by se, že je zcela jedno, kam ji postavíte. Není to však pravda.
Reklama
Proč teplý kout stojí peníze
Kompresor vyhání teplo z vnitřku spotřebiče do místnosti. Když je okolí horké, pracuje déle, rychleji se opotřebovává a bere víc proudu. Nejlépe se lednici daří v nejchladnějším koutě kuchyně, kam přes den nesvítí slunce a nic ji nezahřívá.
Čísla jsou přitom docela zřetelná. Jakmile teplota v kuchyni překročí 20 °C, spotřeba lednice se s každým dalším stupněm zvýší zhruba o 6 %. Stojí-li v místě, které je o pět stupňů teplejší než zbytek místnosti, může spotřebovat kolem 30 % elektřiny navíc. Přitom na ni připadá zhruba desetina spotřeby celé domácnosti, takže se příplatek za rok slušně nasčítá.
Trouba a sporák při vaření prohřívají i své okolí, a lednice hned vedle nich proto musí chladit víc. Výrobci doporučují mezeru 15 až 30 cm podle modelu, od radiátoru nejméně 30 cm. U větších spotřebičů má být odstup ještě větší. V malé kuchyni, kde na tolik místa nezbývá, pomůže oddělit obě zařízení úzkou skříňkou nebo deskou z tepelně izolačního materiálu.
Lednice také potřebuje dýchat. Když ji zaklíníte do výklenku nebo přirazíte ke zdi, vzduch kolem se skoro nevyměňuje a teplo nemá kudy odejít. Nic proto neodkládejte na její horní plochu a nechte volné všechny otvory pro odvod tepla. Přesná vzdálenost od zdi se liší model od modelu, takže ji najdete v návodu k obsluze.
Záleží i na typu spotřebiče. U některých volně stojících modelů, třeba od Samsungu, odchází teplo trubkami v bočních stěnách, a teplé boky tedy nejsou porucha. Výrobce radí nechat po stranách a vzadu aspoň 5 cm volného místa a nahoře 2,5 cm. Vestavné modely zase spoléhají na větrací otvory ve skříňce. Bosch doporučuje otvory vzadu a dole o celkové ploše asi 200 cm², jinak zbytečně roste spotřeba. Kdo plánuje novou kuchyň, měl by si u projektanta ověřit, že s nimi návrh počítá.
Překvapení: lednici škodí i zima
Skoro nikdo to nečeká, ale příliš chladná místnost lednici svědčí stejně málo jako horko. Výrobci zaručují bezchybný chod u běžné třídy od 16 °C a u nejodolnější třídy SN od 10 °C. Údaj najdete na typovém štítku uvnitř, obvykle na boční stěně.
| Klimatická třída | Teplota v místnosti |
| SN | 10 až 32 °C |
| N | 16 až 32 °C |
| ST | 16 až 38 °C |
| T | 16 až 43 °C |
Ani třída SN tedy nesahá pod 10 °C. Potíže hrozí hlavně spotřebičům v garáži, ve spíži nebo na chalupě, kde se přes zimu netopí. Výjimkou jsou modely určené přímo do chladu, které mají nižší okolní teplotu výslovně uvedenou v technickém listu. Mnoho moderních přístrojů nese kombinované označení, třeba SN-T, a zvládá široké rozpětí od 10 do 43 °C.
Nejzrádněji se chová kombinovaná lednice s jedním termostatem. Ten hlídá teplotu v chladničce a podle ní spouští kompresor. Jakmile chladničku vychladí už samotný mráz v místnosti, termostat chlazení nezapne a zásoby v mrazáku pomalu povolují. Kompresor navíc spotřebuje méně proudu než jindy, takže vyúčtování na problém vůbec neupozorní. Co povolilo, znovu nezmrazujte, ale co nejdřív tepelně zpracujte.
Rychlá kontrola doma
Většinu chyb napravíte s metrem v ruce a bez jediné koruny. Ověřte si, že mezi lednicí a troubou nebo radiátorem je mezera, že na ni přes den nesvítí slunce a že za ní i nad ní zbývá volné místo podle návodu. Užitečné je také občas odstranit prach ze zadní mřížky, protože i ten brání odvodu tepla.
Stěhujete spotřebič do nevytápěné garáže nebo na chalupu? Teplotu v mrazáku si v zimě občas změřte obyčejným teploměrem, měl by ukazovat −18 °C nebo méně. Finanční aspekt se projeví až při výběru mrazáku do chladu. Rozhodující je řádek s nejnižší okolní teplotou v technickém listu; čím níž pod 10 °C sahá, tím lépe zimu zvládne. Pro takové prostory existují i modely se speciální ochranou, které fungují do mrazu kolem −15 °C. A kde stojí vaše lednice?
