V mládí byla krásná. Pamatujete si potvoru Inu z Nemocnice na kraji města?
Foto: Přiba Mrázová, Miroslav Pospíšil / © Česká televize
5 min
Patřila k nejkrásnějším tvářím československé televizní obrazovky. Její pohled dokázal vyvolat obdiv i pořádnou dávku žárlivosti. Pak ale přišel nečekaný obrat a jedna z nejslavnějších televizních hereček se vydala úplně jiným směrem.
Reklama
Žena, na kterou diváci nezapomněli
Když se v roce 1977 začala vysílat Nemocnice na kraji města, málokdo tušil, jak výraznou stopu v paměti diváků zanechá nenápadná zdravotní sestra Ina Galušková. Zatímco seriál přinesl řadu nezapomenutelných postav, právě mladá Andrea Čunderlíková dokázala zaujmout i bez dlouhých monologů. Její krása, tichý projev a zvláštní směs plachosti a tajemství jí zajistily popularitu, kterou jí mohly závidět i mnohem výraznější televizní hvězdy.
Jenže Ina nebyla postavou, kterou by všichni bezvýhradně milovali. Její vztah s primářem Arnoštem Blažejem, kterého ztvárnil Josef Abrhám, vyvolával silné emoce. Pro část publika byla půvabnou ženou, která si získala srdce charismatického lékaře. Pro jiné představovala nezodpovědnou ženu, která vstoupila do manželství svého kolegy a podváděla svého muže. A tak zatímco muži obdivovali její krásu, některé divačky jí nemohly přijít na jméno.
Mlčenlivá sestřička byla jejím pravým opakem
Na celé věci bylo nejzajímavější něco jiného. Andrea Čunderlíková totiž nebyla žádnou tichou, zasněnou dívkou, která by se bála promluvit. Sama o sobě opakovaně říkala, že je temperamentní, společenská a upovídaná. Hrát Inu pro ni proto znamenalo pořádnou hereckou výzvu. Musela se naučit potlačit vlastní přirozenost a vytvořit postavu, jejíž mlčení někdy prozrazovalo víc než dlouhé rozhovory ostatních hrdinů.
Když za ní režisér Jaroslav Dudek s nabídkou přišel, nebyla zpočátku přesvědčená, že je to role právě pro ni. Dokonce měla v plánu odjet s manželem na předplacený kurz angličtiny do Londýna. Nakonec ji ale režisér přemluvil a seriál získal jednu ze svých nejvýraznějších ženských postav. Zajímavé je, že herečka později přiznávala, že jí bylo přirozenější hrát postavy s větším prostorem pro dialog. Hrát bez textu totiž podle ní může být mnohem obtížnější, než se na první pohled zdá.
Její cesta k herectví přitom začala už v šedesátých letech. Výrazně na sebe upozornila ve filmu Pět holek na krku z roku 1967, který režíroval Evald Schorm. Právě tehdy se ukázalo, že před kamerou dokáže zaujmout nejen vzhledem, ale také přirozeným projevem. Následovaly další příležitosti a později i účinkování v Prozatímním divadle Františka Ringo Čecha. Přestože se její jméno postupně spojilo především s jedinou televizní postavou, herecká dráha měla více podob.
Sláva, kterou si nechtěla nechat přerůst přes hlavu
Úspěch Nemocnice na kraji města byl mimořádný a seriál si našel diváky i za hranicemi Československa. Pro Andreu Čunderlíkovou však popularita neznamenala, že by toužila být neustále středem pozornosti. Naopak. V pozdějších rozhovorech dávala najevo, že jí přílišná publicita není vlastní a že nemá potřebu pravidelně poskytovat rozhovory jen proto, aby se o ní psalo.
Herečka se k postavě vrátila ještě v pokračování seriálu Nemocnice na kraji města po dvaceti letech, které vzniklo v roce 2003. V nových dílech dostala Ina další prostor, a Čunderlíková tak mohla znovu potkat některé ze svých někdejších kolegů. Později už se před kamerou objevovala jen výjimečně.
Místo filmových nabídek přišla úplně jiná práce
Po společenských změnách na konci osmdesátých let se herečka rozhodla, že nebude čekat, zda se objeví další nabídky. V době, kdy se měnily poměry v celé společnosti i ve filmovém průmyslu, začala budovat novou profesní dráhu. Věnovala se podnikání a později působila také v poradensko-obchodní společnosti, kde se zabývala komunikací s veřejností.
Sama vzpomínala, že se musela učit nové věci a postupně získávat zkušenosti v oboru, který byl od herectví vzdálený. Nechtěla být vnímána jen jako známá tvář, která dostala práci díky své popularitě. Chtěla dokázat, že se dokáže uplatnit i v úplně jiné profesi.
Zatímco řada herců se snaží zůstat před kamerou za každou cenu, Čunderlíková se rozhodla, že její život nemusí být spojený s natáčením. Nepotřebovala pravidelně připomínat svou slavnou roli ani se účastnit každé společenské události. Vyhovovalo jí, že může pracovat, aniž by musela být neustále na očích.
Návrat, který by ještě nemusel být úplně vyloučený
Andrea Čunderlíková oslavila v dubnu 2026 čtyřiasedmdesáté narozeniny. Přestože se herectví dlouhá léta nevěnuje, neznamená to, že by před ním definitivně zavřela dveře. V rozhovorech opakovaně připustila, že by ji zajímavá role mohla oslovit. Musela by to však být nabídka, která by jí dávala smysl a přinesla něco nového.
V soukromí je pro ni důležitá rodina. S manželem má dceru Sandru, která se věnovala profesionálnímu tenisu. Herečka se také těší z role babičky. Když mluví o tom, co je pro ni skutečně důležité, právě rodina má přednost před pozorností médií i vzpomínkami na někdejší slávu.
