Toto je nejděsivější město Česka. Hrůza vás ochromí už při výstupu z vlaku na hlavním nádraží
Pro jedny odpudivá socialistická krabice, pro druhé nedoceněný klenot pozdní moderny. Monumentální vlakové nádraží v Mostě stojí na prahu největší proměny ve své historii. Podaří se ambicióznímu projektu zachránit unikátní architekturu a proměnit místo, které dnes řada cestujících vnímá jako nehostinné?
Architektonický kolos, který budí silné emoce
Budova mosteckého nádraží patří k nejvýraznějším stavbám svého druhu v České republice. Navrhli ji architekti Jan Reitermann a Václav Dědek ze Státního ústavu dopravního projektování. Dominantou je rozlehlá odbavovací hala doplněná dvanáctipodlažní administrativní věží.
Interiéry z pískovce, mramoru a skla vytvořil architekt Josef Danda. Celý komplex vznikal v letech 1969 až 1977 jako součást výstavby nového Mostu, který nahradil původní historické město zaniklé kvůli těžbě hnědého uhlí.
Kolem nádraží dodnes koluje řada mýtů. Mnoho lidí se domnívá, že jde o kulturní památku. Ve skutečnosti je stavba sice evidována v Památkovém katalogu Národního památkového ústavu, oficiální památkovou ochranu ale nikdy nezískala.
Zatímco část veřejnosti ji považuje za nehezkou připomínku socialistické architektury, odborníci oceňují její velkorysé urbanistické řešení i kvalitu původního návrhu.
Cestující nejvíce trápí podchody
Přestože samotná budova stále působí monumentálně, její technický stav už neodpovídá dnešním požadavkům. Objekt ve vlastnictví Správy železnic trápí zastaralé technologie, vysoké tepelné ztráty i rozsáhlé prostory, které dnes zůstávají jen částečně využité.
Největší kritiku si ale dlouhodobě vysloužil způsob, jakým se cestující dostávají z nástupišť do odbavovací haly. Stávající podchody bez výtahů a eskalátorů jsou pro mnoho lidí nepohodlné a komplikované, zejména pro seniory, rodiče s kočárky nebo cestující s těžkými zavazadly.
Řada návštěvníků navíc popisuje prostředí podchodů jako tmavé, chladné a neútulné. Právě jejich proměna patří mezi hlavní důvody plánované rekonstrukce.
Rekonstrukce za 850 milionů korun
V květnu 2026 byly vyhlášeny výsledky architektonické soutěže na modernizaci nádraží. Zvítězil návrh ateliéru BYRÓ architekti, za kterým stojí architekti Tomáš Hanus a Jan Holub.
Projekt počítá s investicí přibližně 850 milionů korun. Samotná realizace je podle současných plánů předběžně připravována na roky 2030 až 2031.
Největší změnou bude vybudování nové bezbariérové lávky nad kolejištěm, která se má stát hlavním propojením nástupišť s odbavovací halou a okolím. Součástí projektu je také zateplení budovy, úprava rozsáhlých nevyužitých prostor, modernizace interiérů i proměna přednádražního prostoru. Výraznou změnou projde také severní prosklená fasáda, která se více otevře směrem ke kolejím.
Mluvčí Správy železnic Nela Eberl Friebová uvedla, že vítězný návrh respektuje architektonické hodnoty původní stavby a zároveň je přizpůsobuje současným potřebám cestujících.
Jak bude cesta nádražím vypadat po rekonstrukci?
Změnu pocítí především lidé, kteří Mostem pravidelně projíždějí.
Dnes cesta z nástupiště znamená sestup do podchodu a následný výstup po schodištích do rozlehlé odbavovací haly. Pro cestující s kufry, kočárky nebo omezenou pohyblivostí nejde zrovna o pohodlnou trasu.
Po dokončení rekonstrukce by měl být přístup výrazně jednodušší. Cestující budou moci využít výtahy nebo eskalátory na novou lávku nad kolejištěm, odkud se pohodlně dostanou přímo do zmodernizované odbavovací haly.
Projekt dále počítá s modernějším zázemím pro cestující, novými službami, kavárnou a lepším propojením s autobusovým terminálem před budovou.
Pokud vše půjde podle současných plánů, čeká mostecké nádraží největší proměna od jeho otevření před téměř padesáti lety. Stavba, která dodnes rozděluje názory veřejnosti, by tak mohla získat druhou šanci a stát se důstojnou vstupní branou do města.