Evropou se šíří nebezpečný pavouk. Jeho kousnutí může způsobit selhání jater
Foto: Autor: Dropus - Vlastní dílo, CC BY-SA 4.0, Creative Commons
4 min
Portugalští vědci zaznamenali výskyt pavouků druhu Loxosceles laeta, které dosud známe především z Chile, Argentiny a Brazílie. Tento druh se na Pyrenejském poloostrově dříve nevyskytoval. Ačkoliv se jedná o nenápadného tvora, který se aktivně nevyhledává kontakt s lidmi, v případě ohrožení může jeho kousnutí způsobit vážné zdravotní komplikace včetně odumírání tkáně.
Reklama
V portugalském Portu potvrdili specialisté přítomnost pavouků, kteří sem nepatří. Jde o druh Loxosceles laeta, jenž má domov na jihoamerickém kontinentu. Česky se mu říká koutník zavlečený a dosud se v evropských podmínkách neobjevoval, což vyvolává otázky ohledně jeho šíření a možných dopadů na místní ekosystém i bezpečnost obyvatel.
Jak se pavouk dostal do Evropy
První exemplář byl identifikován již 10. září minulého roku v lokalitě Campo dos Mártires da Pátria. O několik měsíců později našli vědci v blízkém okolí druhého jedince, tentokrát už mrtvého. Odborníci zatím nedokážou určit, zda se druh rozšířil pouze v okolí Porta, nebo už kolonizoval i jiné oblasti Portugalska.
Zajímavé je, že tento pavouk se už dříve objevil i v jiných evropských státech. Zaznamenali ho například ve sklepních prostorách univerzity v německém Tübingenu. Předpokládá se, že se na kontinent dostává prostřednictvím mezinárodní přepravy zboží z Jižní Ameriky.
Riziko pro člověka existuje, ale není vysoké
José Manuel Grosso-Silva, který pracuje jako entomolog v Přírodovědném muzeu Univerzity v Portu, zdůrazňuje, že pravděpodobnost setkání s tímto druhem zůstává nízká. „Pavouk se chová velmi nenápadně a za běžných okolností se lidem vyhýbá. Není to agresivní druh“, říká odborník.
Nebezpečí nastává ve chvíli, kdy se pavouk cítí ohrožen. Mnoho případů kousnutí v jihoamerických zemích bylo zaznamenáno při oblékání, kdy byl pavouk nechtěně přitisknut na lidské tělo. V takové situaci se může bránit.
Jaké následky má kousnutí
Jed tohoto druhu obsahuje specifickou látku nazývanou sfingomyelináza D, která má dermonekrotické účinky. To znamená, že dokáže způsobit odumírání kožní tkáně v místě kousnutí. V závažnějších případech může dojít i k systémovým komplikacím, včetně poškození jater.
Symptomy po kousnutí se mohou lišit v závislosti na množství aplikovaného jedu a individuální reakci organismu. Zatímco některé případy se omezují na lokální projevy, jiné vyžadují okamžitou lékařskou péči.
Záměna s příbuzným druhem
Identifikace tohoto pavouka komplikuje skutečnost, že se velmi podobá koutníkovi ryšavému (Loxosceles rufescens), který se v Evropě vyskytuje již delší dobu. Oba druhy sdílejí hnědé zbarvení a preferenci tmavých, stinných míst. Rozlišení mezi nimi vyžaduje odborné znalosti a často i mikroskopické zkoumání.
Koutník ryšavý je v evropských podmínkách přítomen několik desetiletí a jeho výskyt je dobře zdokumentován. Přítomnost nového příbuzného druhu však mění situaci a vyžaduje zvýšenou pozornost ze strany odborníků i veřejnosti.
Co dělat při podezření na výskyt
Vědci předpokládají, že počet nálezů tohoto druhu na evropském kontinentu bude narůstat. Globální obchod a změny klimatických podmínek vytvářejí příznivější prostředí pro šíření druhů, které sem dříve nepatřily.
Při podezření na přítomnost tohoto pavouka je vhodné kontaktovat místní entomologické pracoviště nebo přírodovědné muzeum. Odborníci mohou druh správně identifikovat a posoudit případné riziko. Důležité je pavouka nechytávat holýma rukama a nepokoušet se ho zlikvidovat bez ochranných prostředků.
Ačkoliv situace nevyžaduje paniku, obezřetnost je na místě. Kontrola oděvů, obuvi a lůžkovin v oblastech s potvrzeným výskytem může výrazně snížit riziko nežádoucího kontaktu s tímto jedovatým druhem.
