Mončičák neztratil své kouzlo ani po letech. Dnes ho milují hlavně sběratelé
Foto: pixabay
4 min
V osmdesátých letech po něm toužilo snad každé dítě v Československu, ale jen málokdo mohl mít doma ten skutečně nejvzácnější kousek. Legendární plyšová hračka s velkýma očima se stala symbolem doby, málokdo však ví, že jedna konkrétní verze dnes představuje hotový sběratelský poklad. Pokud ve vaší staré krabici s hračkami odpočívá nepoškozená východoněmecká varianta, která dokáže v noci magicky svítit, můžete mít v rukou tisíce korun.
Reklama
Šílenství jménem mončičák: Tuzexová horečka a touha po nedostatkovém zboží
Masivní boom této hračky zasáhl Československo kolem roku 1985. Zpočátku šlo o mimořádně exkluzivní a těžko dostupné zboží, které se dalo sehnat výhradně v prodejnách Tuzex za bony. Teprve později se na trh dostaly levnější kopie z Maďarska a hračka pronikla do běžné obchodní sítě.
Atmosféru tehdejší doby barvitě dokládají vzpomínky pamětníků. Jeden z nich popisuje, jak složité bylo hračku vůbec získat:
Jako by to bylo včera. Přes známého jsem si od jednoho veksláka potají sehnal bony. Jeden tehdy vyšel asi na pět, šest korun. A pak už jsem zamířil do Tuzexu, abych ulovil tyhle plyšáky. Dcera ho nosila do školy a i manželka měla svého jako talisman. Bylo to tehdy obrovské téma…
Vlastnit takovou hračku znamenalo patřit do úzké skupiny vyvolených. Děti, které si mohly přinést originálního nebo vzácného dovozového plyšáka do školní družiny, okamžitě poutaly pozornost celého okolí. Pro tehdejší rodiny to nebyla jen obyčejná koupě, ale společenská událost a statusový symbol.
Pravda o původu: Japonský vynález a jeho socialistický dvojník
Kolem původu této hračky dodnes koluje řada mýtů. Mnoho lidí se mylně domnívá, že jde o tradiční československý výrobek nebo produkt socialistického bloku. Skutečnost je však taková, že originální Monchhichi je stoprocentně japonský vynález, který v lednu roku 1974 stvořil Yoshiharu Washino, majitel hračkářské společnosti Sekiguchi Co. Ltd.
Úspěch na Západě nenechal chladnými ani výrobce za železnou oponou. Východní Německo se rozhodlo reagovat vlastní verzí. V roce 1979 tak spatřila světlo světa verze s názvem „Tiemi“, kterou navrhla designérka paní Tieme z podniku VEB Plüti Waltershausen a kterou vyráběl státní podnik VEB Sonni Sonneberg.
Tato socialistická odpověď se od japonského originálu výrazně lišila. Zatímco původní japonský mončičák měřil standardně pouhých 20 centimetrů, východoněmecká verze „Tiemi“ byla větší.
Tiemi, který svítí ve tmě, může stát tisíce
Právě východoněmecká verze Tiemi dnes dokáže mezi sběrateli vzbudit pořádný zájem. Zvlášť ceněné jsou zachovalé kusy, které si uchovaly původní srst, všechny prstíky a další drobné detaily bez výrazného poškození. A existuje ještě jedna velmi neobvyklá vlastnost, která může cenu takového mončičáka výrazně zvýšit – některé kusy totiž svítí ve tmě.
Důkazem je i aktuální nabídka na Aukru. Mončičák Tiemi z roku 1979, vyrobený v tehdejší NDR, má délku 27 centimetrů a podle prodejce se dochoval ve skvělém stavu. Zachovaná je jeho srst i všechny prstíky, pouze jeden nehet na noze má drobnou vadu. Hlavním lákadlem je však právě schopnost svítit ve tmě.
A cena? V době zveřejnění nabídky začíná aukce na 4 000 korun, přičemž zájemce může hračku koupit okamžitě za 4 400 korun. Nabídka byla vystavena 6. srpna 2026.
To samozřejmě neznamená, že každý starý mončičák z půdy má automaticky hodnotu několika tisíc. U sběratelských hraček rozhoduje především konkrétní varianta, rok výroby, původ, kompletnost a hlavně stav. U Tiemi může hrát významnou roli také právě jeho neobvyklá schopnost svítit ve tmě.
Takže než starého mončičáka vyhodíte nebo ho odnesete do bazaru za pár stokorun, pořádně si ho prohlédněte. Možná máte doma jednu z těch hraček, které kdysi děti milovaly a na které dnes sběratelé hledí úplně jinýma očima. A pokud jde právě o vzácnou variantu Tiemi v mimořádně zachovalém stavu, může se z obyčejné vzpomínky na dětství stát překvapivě cenný retro poklad.
