Kostkový cukr: Nenápadný český vynález, který změnil svět
Sladíme si čaj a myslíme na Orient. Turecký med, baklava a jiné dobroty nás matou, ale pozor, kostkový cukr není turecký vynález! Řadí se tak mezi české nápady, které změnily svět.
Sladký omyl
Když se řekne „kostkový cukr“, spoustě lidí se vybaví Orient. A není se čemu divit. Turecký med, baklava, silný černý čaj s cukrem, to všechno přispívá k dojmu, že tato podoba cukru musí mít své kořeny právě tam. Jenže skutečnost je mnohem zajímavější, a pro nás Čechy o to hrdější. Kostkový cukr totiž nevznikl v Istanbulu, ale v malém jihočeském městě Dačice. A to zásluhou muže, který by dnes pravděpodobně vyhrál v soutěži „Česko hledá vynálezce“.
Jakuba Kryštofa Rada a kostkový cukr
Jak se říká, za vším hledej ženu. Platí to i v případě českého kostkové cukru. Jakub Kryštof Rada totiž dostal nápad od své ženy Juliany, která se při porcování cukrové homole poranila na prstu. Praktická Juliana navrhla svému muži Jakubu Kryštofovi Radovi, nadšenému vynálezci, aby přišel na jednodušší způsob, tak se v roce 1841 zrodil jeho vynález v podobě lisu na kostky cukru a roku 1843 se kostky cukru poprvé objevily na trhu. FDCZ Dačic se kostky dodávaly také do Vídně a prodávaly pod názvem „čajový cukr“.
Nápad a praktický vynález se následně ujal a dostal se takřka do celého světa, bezprostředně po Vídni o něj projevili zájem například v Prusku, Švýcarsku, Anglii, nebo Sasku a Bavorsku. Dnes většina lidí vnímá kostkový cukr jako běžnou součást stolování – málokdo přemýšlí nad tím, kdo a kde ho vlastně vymyslel. A právě to je důvod, proč si ho mnozí automaticky spojují s regiony, kde se sladkostmi skutečně nešetří – například s Tureckem nebo Blízkým východem obecně.
Památník, který stojí za návštěvu
Dačice se ke své sladké historii hrdě hlásí. Přímo ve městě dnes najdete Památník kostky cukru – žulový monument ve tvaru kostky, připomínající právě Radův vynález. V místním muzeu si pak můžete prohlédnout dobové cukrovary, lisy a původní patent. Památník možná není tak známý jako Karlštejn nebo orloj, ale rozhodně stojí za zastavení i připomenutí, že nenápadné nápady mohou změnit svět.