Společně bojují o přežití, ale také válčí: Síť kořenů stromů jako záhadný podzemní internet

Společně bojují o přežití, ale také válčí: Síť kořenů stromů jako záhadný podzemní internet

Foto: Natasa Adzic / Shutterstock

Aktualizováno:
2 min
Pamatujte, že každý komentář bývá zprávou o komentujícím.
Děkujeme za vaše komentáře.

Zásobují nás kyslíkem, krmí, chrání ve svém stínu a mnoho z nás fascinují. Jsme s nimi spjati více, než bychom si mohli myslet a přesto toho o nich víme většinou tak málo.

Reklama

Zásobují nás kyslíkem, krmí, chrání ve svém stínu a mnoho z nás fascinují. Jsme s nimi spjati více, než bychom si mohli myslet, a přesto toho o nich víme většinou tak málo.

Bolest

Stromy nemají receptory bolesti a nedisponují vědomím, takže bychom mohli říct, že bolest necítí. Rozhodně ne ve stejném slova smyslu jako živočichové. Nicméně poznají, když se jim děje nějaká újma nebo mají nedostatek něčeho, co je pro jejich přežití důležité, a umí na to reagovat, vysvětluje Olavi Huikari ve své ilustrované knize Zázračné stromy.

V případě, že se do jejich listů pustí např. divoký zajíc, předají si mezi sebou prostřednictvím sítě propletených kořenů informaci, která se tak dokáže dostat až na druhý konec lesa. Chvíli poté zahájí stromy z dané oblasti obrannou reakci a začnou vylučovat chemické látky (rostlinné hormony), které zajíce odpudí.

Olavi Huikari je mezinárodně uznávaný finský vědec a ředitel Finského institutu pro výzkum lesa, celý život se zabýval složitými vztahy mezi stromy i dalšími rostlinnými a živočišnými organismy.

Kořenový systém jako přírodní internet. Fotka od Olaf Holland / Shutterstock

Hamižnost

Stromy podobně jako lidé v rámci snahy o přežití spolupracují. Pomáhají si a ochraňují se navzájem např. před silou větru, a to tím způsobem, že nutí proudy vzduchu stoupat nad jejich koruny.

Avšak na rozdíl od člověka neznají lítost, a proto by se z lidského pohledu daly označit za hamižné. Ve věčné válce musí vítězit nad ostatními, aby si zajistily světlo, živiny a vodu. Jsou to vytrvalí bojovníci, kteří dokážou tvrdě bránit svůj životní prostor. A pokud se z nich někdo dere na přední příčky v hamižnosti, jsou to jednoznačně smrky. Smrkové lesy doslova znemožňují život nejen veškerým dalším rostlinám, ale také živočichům.  

Stromy neválčí pouze nad zemí, ale také pod ní. Pokud je to pro ně výhodné, spolupracují v rámci podzemní sítě. Kořeny spojují a zajišťují společný růst. I tady ale vyhrává ten nejsilnější, který objeví místa, do nichž může prorůst a zesílit.

Reklama
Zdroj článku:
Olavi Huikari: Zázračné stromy

Možná jste zmeškali

Byli jsme si s Američany tolik podobní, že našim emigrantům přezdívali „Yankeeové Evropy“

Byli jsme si s Američany tolik podobní, že našim emigrantům…

Amerika měla pro Čechy vždy velkou přitažlivost. Snad to bylo dáno tím, že Češi mají s Američany tolik společného. Ze střední Evropy sem odpradávna emigrovaly mnohé vlny známých i neznámých Čechů. České kořeny některých světových osobností jsou pro současníky velkým překvapením, uvádí Miloslav Rechcígl ml. v knize Češi se ve světě neztratí, natož v Americe.

Maják Svörtuloft: Oranžový strážce černých lávových útesů na konci světa

Maják Svörtuloft: Oranžový strážce černých lávových útesů na konci…

Místo, kde se zastavila láva, můžeme pojmenovat tento nehostinný kousek světa. Na poloostrově Snæfellsnes na západě Islandu se nachází maják Svörtuloft a kilometry dlouhé černé útesy. Místo je oblíbené pro své působivé skály, domorodé papuchalky a krásný vodopád Bjarnarfoss.

Zázrak v Antarktidě: Shackleton zachránil celou posádku z ledového pekla, i když přišli o loď

Zázrak v Antarktidě: Shackleton zachránil celou posádku z ledového…

Cesta Královské transantarktické expedice pod jeho vedením byla skutečně neuvěřitelná. Dokázal se dostat z téměř beznadějné situace, kdy se expedice v Antarktidě změnila v boj o přežití. A dokázal, že se všichni muži z jeho posádky vrátili domů živí a v pořádku.

Zázračná adaptace aneb Jak se zvířata přizpůsobují extrémním podmínkám

Zázračná adaptace aneb Jak se zvířata přizpůsobují extrémním podmínkám

Většina živočichů se dokázala více či méně přizpůsobit klimatickým podmínkám, ve kterých žijí. Přesto však v rámci zvířecí říše existuje hned několik případů, kdy organismy za svou adaptací ušly skutečně úctyhodný kus cesty.

Fenomenální kultura Chaco stavěla několikapatrová města a striktně přímé dálnice na velké vzdálenosti

Fenomenální kultura Chaco stavěla několikapatrová města a striktně…

Od 9. století se v oblasti, kterou vědci nazývají Fenomén Chaco v severozápadním Novém Mexiku, dařilo indiánskému způsobu života Anasaziů, později nazývaných Pueblané, kteří stavěli sofistikovaná puebla, nekonečné rovné silnice, provozovali rozvinutou astrologii.

Zrod labyrintů: Starověké spletité cesty mohly být divy pravěku

Zrod labyrintů: Starověké spletité cesty mohly být divy pravěku

Labyrinty jsou magické, dobíjejí lidem energii a jsou téměř tak staré jako lidstvo samo. Jejich výstavba je připisována mnoha starověkým kulturám. V dobách před vznikem organizovaných náboženství měly labyrinty pro lidi obdobný spirituální význam.

Skutečné vymítání ďábla se značně lišilo od toho, co známe z hororových filmů

Skutečné vymítání ďábla se značně lišilo od toho, co známe z…

Filmy a seriály mnohdy vykreslují vymítání ďáblů a démonů poněkud extravagantně. Jak tedy tyto rituály probíhaly ve skutečnosti? Kdy se s vymítáním začalo? A existují důkazy o úspěšném vypuzení ďábla z těla oběti?

Notre Dame: Podzemí katedrály skrývaly mnohá tajemství, včetně starověké civilizace. Naposledy se našly dva sarkofágy

Notre Dame: Podzemí katedrály skrývaly mnohá tajemství, včetně…

Notre Dame patří mezi největší památky Paříže. V roce 2019 tuto historickou katedrálu zachvátily plameny. Při její obnově objevili archeologové dva záhadné sarkofágy pohřbené pod katedrálou.

Na nedobrých porevolučních vztazích Čechů a vystěhovalých krajanů se nejvíce podílela závist, výchova a politici

Na nedobrých porevolučních vztazích Čechů a vystěhovalých krajanů se…

Byla to velká událost – sametová revoluce, po které se Češi z Čech, Moravy a Slezska rozjeli do světa, a naopak Češi ze světa přijížděli domů. Od počátečního nadšení z obou stran došlo k poměrně k rychlému vystřízlivění. Vztahy domácích a zahraničních Čechů procházeli a stále procházejí vývojem, uvádí Miroslav Krupička v jedné z kapitol knihy Češi – národ bez hranic.

Nosorožci, sloni nebo levharti - nejen tito zástupci zvířecí říše dnes patří k těm nejvíce ohroženým

Nosorožci, sloni nebo levharti - nejen tito zástupci zvířecí říše…

Každým rokem z přírody mizí v důsledku globálních i regionálních změn celé živočišné druhy. Kteří zástupci zvířecí říše jsou dnes považováni za ty nejohroženější, a s největší pravděpodobností se tak nedožijí příchodu budoucích generací?

Doporučené články

Říjnové filmové novinky: Mrazivý horor Kruh, Vrána s Billem Skarsgårdem i drama Rivalové

Říjnové filmové novinky: Mrazivý horor Kruh, Vrána s Billem Skarsgårdem i drama Rivalové

FOTOKVÍZ: Znáte jejich příběhy i tváře. Teď přichází těžší úkol - vzpomenout si na jména

FOTOKVÍZ: Znáte jejich příběhy i tváře. Teď přichází těžší úkol - vzpomenout si na jména

Herec známý z komedií i reklam bojoval se zdravotními problémy. Teď soutěží o velké peníze

Herec známý z komedií i reklam bojoval se zdravotními problémy. Teď soutěží o velké peníze

Romantická klasika z roku 1976 dodnes hřeje u srdce

Romantická klasika z roku 1976 dodnes hřeje u srdce

Denisa Pfauserová vyrazila po rozchodu na svatojakubskou pouť. V Santiagu hledá klid i samu sebe

Denisa Pfauserová vyrazila po rozchodu na svatojakubskou pouť. V Santiagu hledá klid i samu sebe

Reklama