Dnes si jen těžko představíme, že bychom museli stát frontu na obyčejné potraviny, před 35 lety to byla každodenní realita
Foto: swkunst / Depositphotos
3 min
Některé vzpomínky zůstávají v paměti i po mnoha letech, jiné naopak téměř vymizí. Jak ale vypadalo nakupování v dobách minulých? Rozhodně neplatilo, že všechno zboží bylo k dostání ihned.
Reklama
Nedostatkové zboží
Pokud lidé za socialismu chtěli žít slušně, museli si poradit jinak: ženy šily a pletly, muži kutili nábytek doma. Bez známých a podpultovek to ale často nešlo. Jiná byla situace s hygienickými potřebami, občas nebyl ani toaletní papír. Nedostatkové zboží se označilo jako úzkoprofilové a lidé si říkali frontoví bojovníci. Přestože se režim stal terčem kritiky, jedinou výjimkou byl Tuzex, obchod s exkluzivním zbožím ze Západu i s domácími výrobky, který přijímal jen tuzexové poukázky tzv. bony. Ty se daly získat přes známé, nebo nelegálně od překupníků, často i za několikanásobek jejich hodnoty.
Fronty
Dnes si jen těžko představíme, že bychom museli stát frontu na obyčejné potraviny, ale ještě před 35 lety to byla každodenní realita. V tehdejší době nebylo samozřejmostí si koupit maso, toaletní papír nebo dětské oblečení. Zboží tzv. nedostatkové, nebylo k sehnání, a pokud ano, stálo to čas, nervy a často i známosti. Fronty se tvořily na vše, od masa přes jízdní kola až po pračky. Někteří lidé stáli klidně i hodiny, a to bez ohledu na počasí.
Banány
Obzvlášť silným symbolem socialistického zásobování se staly banány. Byly luxusem, dovážely se málo, a pokud se objevily, vznikaly okamžitě dlouhé fronty. Lidé opouštěli práci, aby si stihli vystát pár kilo. Obdobně to vypadalo v masnách, pěkné maso bylo podmíněno nákupem zboží, a někteří lidé si museli koupit například zadní hovězí, ale k tomu ještě navíc třeba i kus bůčku, vzpomíná na tuto dobu jedna žena.
Nostalgie
Přestože tehdejší režim selhával zásobováním běžného zboží, mnozí na tuto dobu vzpomínají s nostalgií. Ale ti, kdo si fronty opravdu zažili, většinou jen kroutí hlavou: „Jak někdo může tvrdit, že tehdy bylo líp?“
Někdy jsme si s lidmi ve frontě dělali legraci, že ani nevíme, na co se stojí. Jakmile ale člověk frontu viděl, buď k ní přiběhl a hned to zjišťoval, nebo si do ní rovnou preventivně stoupl,
vzpomíná pro Aktuálně.cz paní Helena z Prahy. Ano, nedostatkové zboží bylo za socialismu opravdu spousta. Chybělo maso, ovoce, dámské vložky i toaletní papír. Na zájezd do Rakouska se stálo přes noc. Zda by se někteří jedinci chtěli vrátit do této doby, nebo ne, zůstává otázkou, protože názory na toto období se velmi liší podle osobních zkušeností a vzpomínek.
