Působí jako šťastná rodinka, dvě děti, vše funguje. Ale uvnitř vyčerpání, odcizení, nervozita, podráždění. Poradíme, jak z toho ven

Příběh

Pavla je vdaná 11 let, s mužem Romanem mají dvě děti (7 a 9 let). Jako rodina fungují bezproblémově  - Roman se zapojuje do domácích prací, ráno vodí děti do školy. Oba mají dobrou práci- jednou až dvakrát za rok jedou na společnou dovolenou. Děti chodí do hudební školy a na sportovní kroužky. Poslední rok se však Pavla s Romanem odcizili. Pavla má dojem, že se její muž poněkud změnil, je uzavřenější, častěji dochází ke zbytečným neshodám, Roman Pavlu vytáčí. Pořád se k sobě chovají ohleduplně, ale nepříjemný pocit odcizení Pavla vnímá. Odhodlala se zajít za psycholožkou, aby s ní probrala, co má pro zlepšení vztahu udělat. Během sezení vyšlo najevo, že se Pavle v práci kupí povinnosti a má mnohem více úkolů než dříve. Stává se, že je dost unavená, podrážděná. Chce stále stíhat vše, co si předsevzala – práci, péči o rodinu a domácnosti i své koníčky. S psycholožkou se bavily o mnoha věcech. To nejpodstatnější, co si Pavla odnesla, bylo, že je důležité postarat se také o sebe, neklást na sebe sama tolik požadavků a opravdu odpočívat. Teprve pak bude mít prostor pečovat o partnerský vztah s Romanem a znovu se na něj naladit.

Dětem vše, ale…

Zatímco do vztahu s dětmi investujeme hodně času a energie a snažíme se být alespoň dost dobrými rodiči, partnerský vztah se v rodinách s (malými) dětmi stává odstrkávanou popelkou. K pocitu naplnění ve vztahu ale nestačí, že vychovávám děti a sdílíme domácnost. Děti přitom potřebují nejen naši péči a pozornost, ale i spokojené rodiče, kteří se mají rádi a prokazují si úctu.

Vlastní potřeby

V náročném terénu slaďování práce a rodiny je však těžké vyvážit vlastní potřeby s potřebami ostatních a je normální, že oba partneři zároveň cítí, že se musí uskromňovat kvůli potřebám toho druhého. Partnerský vztah v rodině zkrátka dá spoustu práce.

Co cítím a potřebuji

Rodiče proto často dostávají radu, aby spolu mluvili o tom, jak se cítí a co potřebují. Kromě nastavení zdravé komunikace kolem sdílení rodinných povinností a vyhrazení si času na své potřeby je ale dobré dívat se i na to, co potřebuje váš vztah.

Myslíme si tedy, že neškodí připomenout několik klišé a otřepaných rad, jak vašemu vztahu pomoci:

1. Čas od času si dopřejte večer, který strávíte spolu, ideálně mimo domov. Pokud to nejde, tak když děti usnou. Vypněte televizi, oblečte si něco pěkného na sebe. Možná bude ze začátku konverzace váznout, ale stojí za to vydržet. Takovéto „rande“ je dobré plánovat předem a systematicky, např. každou lichou sobotu, a nespoléhat na spontánní situaci.

2. Při naslouchání partnerovi sledujte, co si ten druhý opravdu přeje a co mu dělá radost.

3. Nebojte se vzájemně trochu rozmazlovat malou pozorností. Úplně stačí připravit unavené ženě či muži vracející/mu se z práce oblíbený čaj nebo hrnek kakaa. Pomůže bod výše.

4. Všichni máme občas náročnější období a ve vztahu nemůže být proto pořád symetrie v dávání a přijímání. Nebojte se proto dávat víc, pokud to partner potřebuje. A pokud se karta obrátí, nebojte se o větší dávání říct zase vy.

5. Nekritizovat sobeckost a necitlivost, ale vyjádřit přání. Třeba když máte všeho po krk požádat o porozumění a podporu. A vážit slova – kdykoli to jen jde a máte sílu – použít pozitivní formulaci místo stížnosti a jízlivosti.

6. Krize v partnerských vztazích může potkat každého, ale než začnete balit kufry sobě nebo partnerovi, dejte šanci párovému psychologickému poradenství. Přes případnou nevoli partnera připomeňte, že spolu máte děti a ty si zásadně zaslouží, abyste zjistili, v čem je problém a jak ho napravit. Přece byste nevozili děti autem, kterému bliká několik kontrolek a podivně bouchá v motoru – tak proč nezapracovat na vztahu, kde to skřípe? Už samo rozhodnutí jít spolu do párového poradenství zlepšuje šance vašeho vztahu.