- Signál z hloubky tří metrů
- Třicet tisíc kusů zachovalého bronzu
- Kam zmizela loď?
- Mince neležely pohromadě. Roztrousily se po velkém prostoru. Potápěči mezi nimi našli také úlomky amfor – nádob se dvěma uchy, které Římané používali k přepravě zboží po moři. Kombinace rozházených mincí a zlomků keramiky naznačuje klasický scénář: ztroskotaná loď.
- Soud řekl ne, muzeum mlčí
Potápěč našel na mořském dně přes 30 tisíc římských mincí. Nedostal za ně ani cent odměny
Detektor kovu zachytil signál tři metry pod hladinou. Instalatér z Arzacheny vytáhl z písku první bronzovou minci. Netušil, že jde jen o zlomek pokladu, jaký se v Itálii nenašel celá desetiletí.
Signál z hloubky tří metrů
Davide Azara vyrazil 25. května 2023 k pobřeží Capriccioli s potápěčským vybavením a detektorem kovů. Voda byla čirá, hloubka necelé tři metry, dno pokryté travnatými porosty posidonie. Přístroj začal pípat intenzivněji než kdy předtím.
Když se ponořil blíž, zahlédl mezi stébly trávy něco kovového. Prvních pár kusů vypadalo jako běžné starožitné mince. Teprve když odhrnul více písku, pochopil, že pod ním leží něco mnohem většího.
Třicet tisíc kusů zachovalého bronzu
Do akce se zapojily kulturní úřady, pobřežní stráž i archeologové. Během několika týdnů se jim podařilo vyzvednout mezi 30 000 až 50 000 bronzových mincí z období pozdní římské říše. Přesný počet dodnes není definitivně stanoven, protože katalogizace stále probíhá.
Mince nesly portréty císařů Konstantina Velikého a Licinia. Odborníci je datovali do úzkého časového okna mezi roky 324 a 345 našeho letopočtu. Luigi La Rocca, generální ředitel pro archeologii v regionu, k nálezu uvedl:
„Poklad nalezený ve vodách u Arzacheny představuje jeden z nejvýznamnějších numismatických nálezů posledních let."
Co odborníky překvapilo nejvíc, nebyl počet kusů, ale jejich mimořádně dobrý stav. Bronz strávil na mořském dně přes 1500 let, přesto zůstal strukturálně nepoškozený a ražba byla čitelná. Takový stupeň zachování je u ponořených kovových předmětů výjimečný.
Kam zmizela loď?
Mince neležely pohromadě. Roztrousily se po velkém prostoru. Potápěči mezi nimi našli také úlomky amfor – nádob se dvěma uchy, které Římané používali k přepravě zboží po moři. Kombinace rozházených mincí a zlomků keramiky naznačuje klasický scénář: ztroskotaná loď.
Italské ministerstvo kultury tuto možnost zmínilo ve svém prvním prohlášení, ale nikdy ji nepotvrdilo jako prokázaný fakt. Žádná finální archeologická interpretace nebyla zveřejněna, žádný vrak dosud nebyl lokalizován. Hypotéza zůstává věrohodná, nikoli však ověřená.
Pokud loď skutečně existuje, může ležet kousek dál pod vrstvou sedimentu. Nebo se rozpadla natolik, že po ní nezbylo nic rozpoznatelného. Odpověď zatím čeká na další průzkum.
Soud řekl ne, muzeum mlčí
Davide Azara požádal o odměnu za to, že významný poklad objevil. 5. ledna 2026 regionální soud TAR Sardegna jeho žádost zamítl. Soudci argumentovali, že nález nebyl náhodný – Azara použil detektor kovů a oblast byla již dříve označena jako archeologicky citlivá. V jejich očích to vylučovalo nárok na odměnu za „náhodný objev".
Mince mezitím prošly čištěním a částečnou katalogizací. V prosinci 2023 úřady avizovaly, že část pokladu zamíří do městského muzea v Arzacheně. Uplynuly další tři roky a k vystavení nedošlo. Poklad zůstává mimo veřejný dosah.
Tisíce bronzových folles odpočívají v depozitářích, zatímco otázky kolem jejich původu a osudu zůstávají otevřené. Instalatér z pobřeží Capriccioli vytáhl na světlo jeden z největších numismatických nálezů poslední doby, ale nedočkal se ani symbolické odměny.