Vypadá jako kýč ze stánku z pouti, ale má hodnotu 800 milionů korun
Foto: Shutterstock
3 min
Nikdo o tu věc nestál. Zlaté vejce na stojánku, posázené diamanty a safíry, putovalo od jednoho zájemce k druhému a pokaždé slyšelo stejnou odpověď: je to příliš drahé na to, co to je. Obchodník se šrotem, který ho kdysi pořídil na bleším trhu, nechal dokonce ověřit ryzost zlata. Na povrchu zůstalo pár škrábanců. Hrozilo, že vejce skončí v tavicím kelímku.
Reklama
Dárek, který měl být jen překvapením
Aby bylo jasné, proč se dnes o jeho osudu mluví tak vášnivě, je třeba se vrátit do roku 1885. Car Alexandr III. tehdy chtěl o Velikonocích potěšit manželku Marii Fjodorovnu, rozenou dánskou princeznu Marii Sofii. Zakázku svěřil proslulému petrohradskému klenotnictví Fabergé, které vedl Peter Carl po svém otci.
Místo třpytivého šperku dodal zdánlivě skromné bílé smaltované vejce o velikosti šesti centimetrů. Kouzlo se skrývalo uvnitř: zlatý žloutek, v něm zlatá slepička na zlaté slámě a v ní ještě drobná diamantová koruna s rubínovým přívěskem. Carevna byla nadšená a klenotník získal titul „zlatník carské koruny“. Dostal volnou ruku a každý rok přicházel s novým vajíčkem, které bylo podle dobového popisu „nesmírně osobní a nádherně okázalé“. Perleť, křišťál, stříbro, zlato i diamanty se v nich spojovaly s vždy novým překvapením.
Tradici převzal po otci car Mikuláš II. Pak ale zazněl výstřel z křižníku Aurora a svět carů se zhroutil.
Od blešího trhu k odhalení
Jedno vejce koupil nejmenovaný obchodník na bleším trhu kolem roku 2004. Uvnitř našel zlaté hodinky od švýcarské značky Vacheron Constantin, ale co má doopravdy v rukou, netušil. Chtěl ho prodat zhruba za 300 tisíc korun někomu, kdo by zlato a další kovy roztavil. Kupce nenašel. Právě tahle neúspěšná snaha vejce nejspíš zachránila.
V roce 2012 se v novinách dočetl o sbírce Fabergého vajec pro Romanovce. Zmínka, že z asi padesáti kousků se několik nadobro ztratilo, ho zarazila. Do vyhledávače zadal slova „Egg“ a „Vacheron Constantin“ a objevil článek s fotografií vejce, které se podobalo tomu, které sám koupil. Své vejce vyfotil a na přelomu let 2013 a 2014 zamířil do londýnského starožitnictví Wartski, které se specializuje na ruské umění a na práci Carla Fabergého.
Ředitel Kieran McCarthy poznal téměř okamžitě, co před ním leží. Šlo o třetí velikonoční vejce, které dostala Marie Fjodorovna v roce 1887. Jeho hodnota se odhaduje na 750 až 800 milionů korun.
Cesta z Kremlu do bedny s tretkami
Po dobytí Zimního paláce v Petrohradě nechal Lenin cennosti ukrýt v moskevském Kremlu. Ve 20. a 30. letech se ale Rusko potýkalo s hlubokou krizí a hladem. Stát potřeboval peníze, a tak začal poklady prodávat zahraničním kupcům. Kdo vejce s hodinkami získal a jak se z něho stala obyčejná tretka na stánku, se pravděpodobně nikdy nedozvíme.
Dnes jsou největší sbírky vajec v kremelské zbrojnici a ve Fabergého muzeu v Petrohradě. Další kousky mají například muzea ve Virginii, Londýn, New York nebo Washington. Jedno patří bývalému katarskému emírovi Hamadu bin Chalífovi Al Thánímu.
Příběh jednoho zlatého vejce ukazuje, že hodnotu věci někdy pozná jen ten, kdo zná její minulost. Kolik dalších drahocenností leží dnes v krabicích na trzích, aniž by o nich někdo tušil?
