Migrace šesti milionů antilop překonala všechny dosavadní rekordy

Rozsáhlý letecký průzkum v Jižním Súdánu odhalil migraci šesti milionů antilop. Šlo o největší pohyb suchozemských savců na planetě a o více než dvojnásobek slavné velké migrace mezi Tanzanií a Keňou. Stáda zvířat překonávají ročně vzdálenost přibližně 2000 kilometrů mezi národními parky Boma a Badingilo, což představuje unikátní přírodní fenomén, který přežil desetiletí občanské války.

Trojnásobek východoafrické migrace

Detailní letecké mapování v Jižním Súdánu potvrdilo existenci dosud největší migrace suchozemských savců na Zemi. Šest milionů antilop se každoročně pohybuje napříč rozsáhlým územím, což výrazně převyšuje známou migraci mezi Tanzanií a Keňou, kde se přemísťuje zhruba dva miliony zvířat včetně pakoňů, zeber a gazel.

„Migrace v Jižním Súdánu zcela zastíní jakýkoliv jiný pohyb zvířat, o kterém víme“, říká David Simpson, manažer národních parků Boma a Badingilo pro organizaci African Parks. „Odhadované počty obrovských stád antilop jsou téměř třikrát větší než u východoafrické velké migrace. Tento rozsah je skutečně ohromující“.

Zvířata v regionu přežila navzdory desetiletím občanské války a nestability, která Jižní Súdán sužovala.

Přečtěte si také

Jak vypadaly hostiny egyptských faraonů: Pečení voli, exotické koláče a přemíra alkoholu

23. 7. 2026

Moderní technologie odhalila skutečný rozsah

Průzkum z roku 2007, který provedla Wildlife Conservation Society, odhadoval účast přibližně 1,3 milionu zvířat. Organizace African Parks, která spravuje parky Boma a Badingilo v jihovýchodní části Jižního Súdánu jménem vlády, nyní poskytla podstatně přesnější údaje díky pokročilejším technologiím a komplexnějšímu pokrytí území.

Dva speciálně vybavené letouny nesly kamery naprogramované k pořizování snímku každé dvě sekundy. Výsledkem bylo 330 000 fotografií, které následně analyzovali absolventi Univerzity v Jubě pomocí specializovaného softwaru pro počítání divoké zvěře.

„Vidět tato zvířata v takovém měřítku je něco, co jsem si nikdy nedokázal představit, že na planetě ještě existuje“, sdílí Mike Fay, krajinný koordinátor pro parky Boma a Badingilo. „Ze vzduchu jsem měl pocit, jako bych sledoval, jak mohla Země vypadat před tisíciletími, kdy příroda a lidé ještě existovali společně v rovnováze“.

Detaily rozsáhlého mapování

Mezi 28. dubnem a 15. květnem 2023 piloti a pozorovatelé přeletěli oblast o rozloze 122 774 čtverečních kilometrů – téměř velikost Řecka. Pokryli celý známý areál výskytu antilop v krajině Boma-Badingilo Jonglei, včetně některých oblastí, které nikdy předtím nebyly zmapovány.

Kromě antilop dokumentovali průzkumníci i další druhy včetně lvů, žiraf, buvolů a slonů.

„Nejnáročnější výzvou je instalace zařízení pro letecký průzkum na letadla tak, aby zorné pole bylo správné a kalibrace přesná“, vysvětluje Fay. „Létání v nízké výšce s velkými ptáky, jako jsou supi, kolem letadla je extrémně nebezpečné a intenzivní čtyřhodinové lety se soustavným počítáním každý den po dobu týdnů jsou vyčerpávající“.

Přečtěte si také

HOSPODSKÝ KVÍZ: Zábavný test všestrannosti pro ty, kteří už slyšeli všechno

23. 7. 2026

Složení migrujících stád

Odhady ukázaly přítomnost pěti milionů kobů bělouchých, necelých 300 000 tiangů, 350 000 gazel Mongalla a 160 000 riedbuků rudých. Čtyři druhy antilop dohromady tvoří téměř šest milionů jedinců.

Podle Faye toto číslo znamená, že „tato velká nilská migrace antilop je podle našich dat největší na Zemi a zastíní jakoukoli jinou známou migraci suchozemských savců na planetě“.

Roční cyklus napříč hranicemi

Velká nilská migrace představuje celoroční pohyb zvířat z jihozápadu na severovýchod, který zasahuje až do etiopské oblasti Gambella a zpět. Pravděpodobně ji pohání dostupnost kvalitních pastevních podmínek.

V rámci studie bylo označeno sledovacími obojky 126 zvířat napříč 12 druhy pro měření uražených vzdáleností. Jedenáct označených kobů bělouchých, nejpočetnějších antilop v krajině, bylo sledováno při překonávání vzdálenosti přibližně 2000 kilometrů.

Migrace v Jižním Súdánu sice není nejdelší pohyb suchozemských savců na planetě – migrace karibu na Aljašce dosahuje 3200 kilometrů – ale vzdáleností se vyrovná velké migraci mezi Tanzanií a Keňou, která zahrnuje proslulé přecházení řeky Mara. A zatímco súdánská migrace je nejpočetnější mezi velkými savci, početně ji převyšuje roční migrace netopýrů v Zambii, kde každoročně odletuje 10 milionů létajících psů z západní Afriky do národního parku Kasanka.

Příležitost pro ochranu přírody

Zjištění studie jsou podle Simpsona „změnou pravidel hry pro ochranářské úsilí v Jižním Súdánu“ a mohly by se stát „jednou z největších příležitostí pro ochranu přírody na planetě“.

Jižní Súdán není považován za bezpečný pro mezinárodní turistiku, ale tak rozsáhlá podívaná znamená podle Simpsona, že „potenciál pro cestovní ruch je obrovský“. „Největší migrace suchozemských savců na světě by mohla zařadit Jižní Súdán na mapu jako destinaci ekoturistiky, kterou je nutné navštívit. Současná kritická hodnota migrace však spočívá v potravinové bezpečnosti pro místní komunity“.

Hrozby pro budoucnost migrace

Krajina Boma-Badingilo Jonglei je domovem početných komunit, z nichž mnohé žijí ze země. Průzkum kromě rozsahu volně žijící zvěře odhalil také hrozby pro migrující zvířata a lidské komunity, které na nich závisejí.

Simpson upozorňuje na „rozšiřování silnic, zemědělství, výrobu dřevěného uhlí a komercializaci“. „Tyto aktivity mohou vést ke ztrátě stanovišť, vyčerpání zdrojů a narušení migračních tras, což nakonec ohrožuje přežití migrace i živobytí místních obyvatel“.

Zajištěním zdraví ekosystémů, na kterých migrace závisí, lze zabezpečit živobytí lidí napříč celou migrační krajinou, uzavírá Simpson.