Do Labe se dostali kytovci. Připluli z moře a v Česku se jim dobře daří
Foto: Unsplash
4 min
Mořští savci z čeledi kytovců se usazují v řece Labi. Sviňuchy obecné, příbuzné delfínů, překvapily vědce nejen svým rekordním výskytem, ale i schopností překonávat umělé překážky. Zatímco dříve byly jejich návštěvy vnitrozemských vod spíše výjimečné, od roku 2024 se situace dramaticky změnila. Co stojí za touto nevšední migrací a znamená to skutečně zlepšení stavu našich řek?
Reklama
Biologové z německého Spolkového institutu pro hydrologii a Správy vodních cest zažili na jaře 2024 překvapení. Při standardním monitoringu řek Labe a Vezery zaznamenali bezprecedentní výskyt sviňuch obecných. Tito mořští savci se nejenže objevovali v dosud nevídaném množství, ale dokázali se dostat i za přehrady, které byly dosud považovány za nepřekonatelnou bariéru.
Skrytý obyvatel evropských vod
Sviňucha obecná představuje jediný druh kytovce běžně žijící v evropských mořích, který občas zavítá i do vnitrozemských toků. Na rozdíl od svých známějších příbuzných však patří mezi nenápadné tvory. Zatímco delfíni rádi vyskakují nad hladinu a předvádějí akrobatické kousky, sviňuchy zůstávají většinu času skryté pod vodou. Občasné vynořování hlavy nebo drobné vodní proudy při výdechu jsou často jedinými signály jejich přítomnosti.
Jejich fyzické parametry však rozhodně nejsou zanedbatelné. Dospělí jedinci dorůstají délky mezi 1,5 až 1,9 metru a disponují schopností ponořit se až do hloubky 220 metrů. Pod vodou dokážou vydržet přibližně pět minut, což je sice zlomek výkonu vorvaně obrovského, který vydrží ponořený i dvě hodiny, ale stále jde o impozantní schopnost.
Bezprecedentní nárůst pozorování
Rok 2024 přinesl statistiky, které předčily všechna dosavadní měření. Na řece Vezeře v blízkosti města Stadland vědci zaznamenali přítomnost sviňuch během 33 procent sledovaného období. Ještě výraznější byla situace na Labi u Wedelu, kde se tyto savce podařilo dokumentovat ve 44 procentech případů.
Srovnání s předchozími lety ukazuje dramatický vzestup. Frekvence pozorování vzrostla pětinásobně až desetinásobně oproti dřívějším obdobím. Některé exempláře se navíc objevily v úsecích nad přehradami, což odborníky zcela zaskočilo. Mechanismus, kterým dokázaly tyto překážky překonat, zůstává předmětem dalšího výzkumu.
Možné příčiny migrace do vnitrozemí
Vysvětlení tohoto fenoménu zatím není jednoznačné, ale odborníci formulovali několik pravděpodobných hypotéz:
- Sledování potravních zdrojů – sviňuchy pravděpodobně následují hejna sleďů a dalších drobných ryb migrujících proti proudu
- Klimatické změny – teplejší zimy mohou vytvářet příznivější podmínky pro pobyt ve sladkých vodách
- Snížená lodní doprava – omezení provozu v některých úsecích díky ochranářským opatřením poskytuje klidnější prostředí
- Znečištění mořských oblastí – čistější voda v ústích řek nabízí dostatek potravy bez konkurence jiných kytovců
Změny v salitě vody mohou rovněž hrát roli. Sviňuchy jsou schopné tolerovat různé stupně slanosti, což jim umožňuje přizpůsobit se přechodným zónám mezi mořem a řekou. Tato flexibilita jim poskytuje výhodu oproti jiným mořským savcům.
Co to znamená pro budoucnost
Přestože se sviňuchy v českých úsecích Labe zatím neobjevily, jejich přítomnost v německé části řeky naznačuje potenciální zlepšení kvality vodního prostředí. Návrat náročnějších druhů do oblastí, kde dříve chyběly, bývá indikátorem ekologické obnovy.
Vědci budou pokračovat v monitoringu, aby zjistili, zda jde o dočasný jev nebo začátek trvalé kolonizace. Pokud se prokáže, že sviňuchy dokážou v říčním prostředí nejen přežít, ale i prosperovat, může to znamenat významný posun v chápání adaptability mořských savců.
Současná situace ukazuje, že i dlouhodobě poškozené vodní ekosystémy mají potenciál regenerace. Přítomnost kytovců ve vnitrozemských vodách by před několika desetiletími byla nepředstavitelná – dnes se stává realitou, která nabízí naději pro budoucnost našich řek.
