Koření v historii: Jak exotická chuť, za kterou se platilo ve zlatě, změnila svět
Foto: Public domain, Wikimedia commons
4 min
Dnes nám přijde zcela normální zajít do obchodu a koupit si prakticky jakékoliv koření. V minulosti však bylo pro mnoho lidí finančně nedosažitelné. Díky koření vznikaly ve středověku nové obchodní trasy, čímž se v podstatě odstartovala globalizace.
Reklama
K prvnímu použití koření vedla náhoda
Naši předci znali koření již od pravěku – tehdy zabalili maso do listů bylin a náhodou zjistili, že tím získalo lepší chuť. Listy, semena a kořeny aromatických bylin se používaly v léčitelství a kosmetice, při náboženských rituálech, k dochucování potravin a k jejich konzervaci. První obchod s kořením vznikl už před více než 4 000 lety v Indii a na Středním východě, kde se obchodovalo se skořicí a černým pepřem, a ve východní Asii s různými bylinkami a pepřem. První písemné zmínky o využívání koření pochází z Mezopotámie, Egypta, Indie a Číny.
Díky koření vzkvétal světový obchod
Sumerské hliněné tabulky z 3. tisíciletí př. n. l. dokládají význam vonných rostlin jako například tymián, kardamon, hřebíček, šafrán, kopr, kurkuma, myrha k léčebným účelům. Zmínky o mnohých bylinách včetně fenyklu, kmínu, koriandru, máty peprné a česneku najdeme v egyptském lékařském spise, tzv. Ebersově papyru z 16. století př. n. l. Egypťané kromě toho používali koření také k mumifikaci. Obrovská poptávka Egypťanů a později také Římanů po exotickém koření významně stimulovala světový obchod. Koření se dováželo především z Indie a Středního východu, odkud je pomocí karavan dopravovali arabští obchodníci.
Zdroje koření si obchodníci pečlivě střežili
Před 2 500 lety šířili arabští obchodníci zajímavý příběh o divokém skořicovém ptáku, cinnamologovi. Tento velký pták si měl stavět hnízdo z tenkých skořicových tyčinek. Koření se dalo získávat pouze navnaděním ptáka na obrovské kusy masa, které si odnesl do hnízda. Hnízda se pod tíhou kořisti zhroutila a obchodníci skořici rychle posbírali. Důvodem vzniku příběhu bylo nejspíše odrazení konkurence od hledání koření. Nicméně staří Řekové a Římané této fikci věřili po dlouhá staletí.
Koření jako symbol bohatství a prestiže
Světová poptávka po koření rostla až do středověku. Díky tomu vznikaly první mezinárodní obchodní trasy a utvářela se struktura světové ekonomiky. V raném středověku patřilo koření k nejluxusnějším komoditám v Evropě. Nejvíce se používal černý pepř, skořice, kmín, muškátový oříšek, zázvor a hřebíček. Mezi nejexkluzivnější koření patřil šafrán. Libra (cca 451 g) šafránu stála tolik jako kůň, libra zázvoru jako ovce, 2 libry muškátového oříšku jako kráva. Zrnka černého pepře se často používala jako měna k placení daní nebo jako věno bohatých nevěst. Od 11. století se koření vlivem křížových výprav stávalo dostupnějším. Hojně se používalo k ochucení vína, k maskování zkaženého jídla a jako příměs do léků.
Bylo hnací silou pro prozkoumávání světa
Od 15. století se situace začala měnit. Evropané začali hledat nové trasy a další zdroje koření, aby snížili jeho cenu a zvýšili zisky. V roce 1498 portugalský průzkumník Vasco da Gama poprvé proplul okolo jižního pobřeží Afriky do Indie. Tato nová trasa umožnila obejít arabské dodavatele a zpřístupnit koření i střední třídě. Kolonizace Nového světa umožnila objevení nových druhů koření, jako je nové koření. Koření sehrálo v historii zásadní roli – rozvíjelo obchod, zapříčinilo vznik nových tras a kolonií a ovlivnilo vývoj kuchyní mnoha národů.
