Kniha stínů je okultistický průvodce, návod na techniky rituálů nebo zápisník sabatů. Napsána byla teprve nedávno
Foto: Midnightblueowl / Creative commons, CC-BY-SA
3 min
Pohanské náboženství Wicca má i v moderní době poměrně hodně věřících. Snoubí v sobě mystiku, tajemné rituály a také tzv. Knihu stínů. Co lze z tohoto spisu z minulého století vyčíst?
Reklama
Řada náboženských přesvědčení v sobě do jisté míry zahrnuje i touhu po věčném poznání, které zůstává většinou veřejnosti skryto. To platí i pro náboženství Wicca. Mezi laickou veřejností je wiccanská víra často označována za čarodějnictví. Přesto však má kult těchto pohanských uctívačů i hlubší smysl, než se může na první pohled zdát. Leccos ohledně této víry odhaluje tajemný spis s názvem Kniha stínů.
Tajemství Knihy stínů
Kniha stínů je dokument, který se z velké části skládá z různých návodů na všechny magické rituály v rámci novopohanské Wiccy. Myšlenka, že by tato kniha mohla být oživena jako ústřední pilíř Wiccy, byla navržena poměrně nedávno, a sice v 70. letech 20. století. Od té doby vzniklo několik různých adaptací, přičemž se Kniha stínů stala ústřední literaturou pro praktikování pohanských rituálů a náboženských praktik.
Původní Knihu stínů napsal jeden ze zakladatelů moderní Wiccy Gerald Gardner přibližně ve 40. nebo 50. letech 20. století. Říká se, že Gerald svou Knihu stínů poprvé sestavil a používal pro svůj vlastní coven (náboženský spolek) v Hertfordshire severně od Londýna. Poté ji rozšířil i mezi další coveny, které objevil nebo sám založil v následujících desetiletích.
Obsah „wiccanské Bible“
Kniha stínů obsahuje techniky a kroky pro provádění wiccanských rituálů a kouzel. Je potřeba zdůraznit, že pro úspěšné provedení obřadů uvedených v knize je nutné popsané kroky přesně dodržet. V případě, že tak čtenář učiní, dokáže například ovládat léčivá kouzla, čáry, které dokáží vytvořit lásku, či možnost využít například schopnost jasnovidectví.
Původně šlo skutečně pouze o seznam kouzel, v průběhu let používání však byla kniha postupně rozšiřována a doplňována až do stávající podoby. Kromě výuky rituálů a kouzel je Kniha stínů předurčena také k tomu, aby u čtenářů čarodějnického hnutí rozvíjela význačné chápání Země a přírody. Byla prý nástrojem, díky němuž jsou wiccanští kněží schopni obnovit spojení s živými věcmi.
Staletí tradic na papíře
Poté, co se původní Kniha stínů, jak ji sestavil Gardner, ukázala jako užitečný nástroj pro jeho coven i mimo něj, začali lidé studovat její základy a vytvářet si Knihu stínů sami. Čarodějnictví bylo v minulosti ústní tradicí, kdy se kouzla a obřady předávaly novým generacím ústním podáním. Po většinu své dřívější historie se čarodějnice musely scházet tajně a měly nedostatek vzájemných kontaktů. Proto většinu rituálů v rámci wiccanské kultury nebylo možné sdílet s novějšími generacemi.
Dnes je doba trochu jiná, a proto může existovat také psaná forma pohanských kouzel. S příchodem Knihy stínů dostalo wiccanské náboženství svůj vlastní svatý text učení jako ústřední bod. Možná není tak starý jako Bible nebo tak krásný jako Korán, přesto jde o ucelený plynulý text, který vypovídá příběh tajemného a starodávného náboženství.
