Květnová péče o jahody rozhodne o objemu úrody. Jak se o záhony postarat právě nyní?

Květnové dny jsou pro jahodníky obdobím intenzivního růstu. Rostlina současně kvete, tvoří plody a vysílá nové výhony. Právě teď se rozhoduje, zda energie poputuje do plodů, nebo se rozptýlí jinam. Pěstitelé, kteří v této fázi zasáhnou správně, sklízejí nejen větší jahody, ale i sladší a pevnější.

Sláma pod keříky: Víc než jen ochrana

Mulčování slámou patří mezi nejstarší pěstitelské techniky. Původně mělo jediný účel – zabránit kontaktu plodů s vlhkou půdou a tím snížit riziko hniloby. Dnes víme, že vrstva slámy funguje jako komplexní ochranný systém.

Optimální je vrstva silná 5 až 8 centimetrů. Tenčí pokrývka neplní svou funkci, tlustší naopak brání cirkulaci vzduchu a může způsobit přehřátí kořenů. Nejlepší je použít pšeničnou nebo ječnou slámu – je čistá, dobře propustná a neobsahuje semena plevelů. Ovesná sláma bývá měkčí a rychleji se rozkládá, což v krátkodobém horizontu nevadí.

Sláma reguluje teplotu půdy. V květnu, kdy denní teploty kolísají, udržuje kořenovou zónu stabilnější. To je důležité zejména pro vývoj plodů – náhlé teplotní šoky mohou narušit tvorbu cukrů. Sláma zároveň zpomaluje odpařování vody z půdy, takže rostlina nemusí řešit nedostatek vlhkosti právě ve chvíli, kdy ji nejvíc potřebuje na nalévání plodů.

Dalším benefitem je potlačení plevelů. Vrstva slámy blokuje světlo, takže semena plevelů nevyklíčí. To šetří čas i energii rostliny, která by jinak musela konkurovat o živiny.

„Odkdy mulčujem slámou, jahody jsou čistší a vydrží déle svěží. Navíc se mi podařilo snížit zálivku skoro na polovinu,“ popisuje Tomáš, který pěstuje jahody na zahradě u Pardubic.

Přečtěte si také

Nejhorší česká města pro život leží na severu Čech. Naopak nejlépe se žije v Říčanech

20. 5. 2026

Šlahouny: Kdy je nechat a kdy odstranit

Jahodníky vysílají v květnu dlouhé výhony – šlahouny. Na jejich koncích se tvoří nové růžice, ze kterých mohou vyrůst další rostliny. Pro pěstitele je to však dvojsečná zbraň. Každý šlahoun odčerpává energii, kterou by rostlina mohla investovat do plodů.

Klíčové je rozpoznat, které šlahouny jsou „vyčerpávající“. Jde o ty, které rostou rychle, jsou silné a tvoří velké růžice. Takové výhony dokážou spotřebovat až 30 procent fotosyntetické kapacity mateřské rostliny. Pokud je cílem maximální úroda plodů, je třeba je odstranit.

Nejlepší čas na odstranění je brzy ráno nebo večer, kdy je rostlina méně ve stresu. Šlahouny se odříznou co nejblíže růžici. Pokud je necháte, rostlina bude dál investovat do jejich růstu i po odkvětu, což sníží velikost a chuť plodů.

Existuje však výjimka: pokud plánujete rozmnožování, nechte jeden až dva nejsilnější šlahouny na rostlině. Ty můžete po sklizni zakořenit a získat nové sadbovníky. V květnu ale prioritou zůstává plodnost.

Některé odrůdy, zejména ty remontantní (opakovaně kvetoucí), tvoří šlahouny méně intenzivně. U nich není odstranění tak kritické. Naopak rané odrůdy, které plodí v červnu, reagují na odstranění šlahounů výrazným zvýšením hmotnosti plodů.

Draslík: Živina, která rozhoduje o chuti

Květen je období, kdy jahody potřebují specifickou výživu. Zatímco na jaře byl důležitý dusík pro růst listů, teď nastupuje draslík. Tento prvek přímo ovlivňuje tvorbu cukrů v plodech, jejich pevnost a odolnost vůči chorobám.

Doporučená dávka je 20 až 30 gramů síranového draslíku na metr čtvereční. Aplikuje se buď přímo do půdy, nebo formou zálivky. Sírany jsou vhodnější než chloridy – chlor může v vyšších koncentracích poškodit kořeny.

Mechanismus je jasný: draslík reguluje vodní režim v buňkách plodu. Pokud ho je dostatek, plody jsou pevnější, méně náchylné k praskání a lépe se skladují. Zároveň draslík aktivuje enzymy, které přeměňují škroby na cukry – proto jsou jahody sladší.

Důležité je omezit dusík. Vysoký přísun dusíku v květnu vede k bujnému růstu listů na úkor plodů. Rostlina pak tvoří velkou zelenou hmotu, ale jahody jsou vodnaté a málo aromatické. Ideální poměr dusíku a draslíku v této fázi je 1:2.

Před aplikací hnojiv je užitečné provést analýzu půdy. Klíčové parametry jsou pH (optimum 5,5-6,5), obsah draslíku a fosforu. Pokud je půda příliš kyselá, draslík se hůře uvolňuje a rostlina ho nemůže využít, i když ho je v půdě dostatek.

„Po přechodu na draselná hnojiva v květnu jsem zaznamenal výrazný rozdíl. Jahody jsou nejen větší, ale hlavně chutnější a vydrží v lednici o dva dny déle,“ sdílí zkušenost Pavel, zahrádkář z Litoměřicka.

Přečtěte si také

Lexus znovu na vrcholu: Rozsáhlý průzkum odhalil nejspolehlivější automobily roku 2026

20. 5. 2026

Rozdíly mezi odrůdami: Co funguje u raných, nemusí u pozdních

Péče v květnu se liší podle typu odrůdy. Rané odrůdy (Honeoye, Clery) už v polovině května tvoří plody, takže mulčování a hnojení draslíkem je třeba provést nejpozději začátkem měsíce. Šlahouny u nich rostou méně intenzivně, ale i tak je vhodné je odstranit.

Střední odrůdy (Elsanta, Senga Sengana) plodí koncem května až začátkem června. U nich je klíčové načasování – mulčování i hnojení by mělo proběhnout v okamžiku, kdy se objeví první zelené plody. Šlahouny u těchto odrůd bývají nejsilnější, takže jejich odstranění má největší dopad na výnos.

Pozdní odrůdy (Florence, Symphony) začínají plodět až v červnu. V květnu ještě intenzivně rostou, takže potřebují vyváženější výživu – draslík ano, ale s mírným přísunem dusíku. Mulčování se u nich provádí až koncem měsíce.

Remontantní odrůdy (Albion, San Andreas) mají specifický režim. Plodí opakovaně až do podzimu, takže péče v květnu je jen začátek. U nich je vhodné nechat část šlahounů pro podzimní sklizeň a hnojení draslíkem opakovat každé tři týdny.

Co dál?

Květnová péče o jahody není složitá, ale vyžaduje pozornost a správné načasování. Sláma, odstranění šlahounů a draslík – tři jednoduché kroky, které dohromady vytvoří podmínky pro bohatou sklizeň. A možná i pro chvilku zamyšlení: kolik energie vlastně rostlina investuje do toho, aby nám dopřála chuť léta?