Tvrdí nám, že právě prožíváme teplotní apokalypsu. Ale na Zemi už se kdysi krev vařila

Lidstvo přemýšlelo a stále rádo přemýšlí ve smyslu viny versus zkázy. V dávných dobách bylo toto myšlení založeno na teologii - dnes je založeno na vědě. S globálním oteplováním mnozí vidí blížící se konec planety. Jak to bylo kdysi?

Podle berlínského filozofa a historika Konstantina Sakkase se zdá jisté, že žijeme v antropocénu (epocha, kdy lidstvo svou činností globálně ovlivňuje zemský ekosystém). Počátek epochy kladou vědci buď před 12 000 respektive 9 000 let zpátky, kdy emise metanu prudce vzrostly s prvním pěstováním rýže. Další ho datují na začátek průmyslové revoluce v 18. století, další až do 60. letech 19. století, doby testování atomové bomby, píše Sakkas ve svém článku v Neue Zürcher Zeitung.

Příliš zimy i tepla vyvolává katastrofu

Posledních pět masových vymírání druhů za posledních 500 miliónů let mělo tak katastrofální rozsah, že s nimi člověk stěží chce srovnávat - nesporný - lidský zásah do biologické rozmanitosti. První výskyt suchozemských rostlin asi před 300 miliony let v důsledku enormně rozšířené fotosyntézy vedl k „náhlému“ poklesu koncentrace CO₂; výsledkem bylo celosvětové (páté) zalednění a v jeho důsledku masové vymírání živého, rozebírá historik Sakkas na webu nzz.ch.

Historik odhaduje, že v rané fázi holocénu, asi před 9000 lety, byla Země o 2 až 3 stupně Celsia teplejší než dnes, bez jakýchkoli „lidských“ emisí. Další „události hromadného vymírání“ byly vyvolány izolovanými událostmi, na které se skutečně vztahuje slovo apokalypsa.

Nyní máme nejtepleji? Nesmysl

Obecně však bylo na Zemi v tomto raném období mnohem tepleji než dnes. Ale i v pozdějších dobách, kdy již existoval rozvinutý život, byly teploty a koncentrace skleníkových plynů často daleko nad jejich současnou úrovní. V období pozdní křídy, kdy byli dinosauři na vrcholu, bylo chvílemi o 8 stupňů tepleji než dnes a na Antarktidě v té době rostl tropický prales. Koncentrace CO₂ byla čtyřikrát až pětkrát vyšší než dnešní úroveň.