Evropa si mohla připsat prvenství, které nikdo nečekal
Foto: xolo-dan / Depositphotos
3 min
Kdo by neznal bumerang, jako děti jsme ho také zkoušely házet a pozorovaly, jak létá a k čemu vlastně slouží. Málokomu se ho podařilo správně chytit. Byla to zábava, ale také důkaz toho, jak složitý nástroj to ve skutečnosti je.
Polsko
V polské jeskyni Obłazowa byl před 40 lety nalezen neobvyklý zakřivený předmět z mamutího klu. Až nedávné výzkumy potvrdily, že se jedná o nejstarší známý bumerang v Evropě, a možná dokonce na světě. Vědci datují jeho vznik do období před více než 40 000 lety. Tento unikátní nález přepisuje dosavadní představy o technických schopnostech raných moderních lidí na evropském kontinentu.
Bumerang
Zakřivený nástroj má všechny znaky tzv. nevracejícího se bumerangu, jaké se používají například v tradičním lovu u australských Aboriginců. Bumerang z Obłazowe měří asi 72 cm a má plochý, konvexní profil, který je ideální pro vrhání na menší zvířata. Vyrobit takový nástroj z tvrdého a křehkého materiálu, jakým je mamutí kel, vyžadovalo nejen fyzickou sílu, ale i pokročilé technické a materiálové znalosti, včetně pochopení aerodynamiky. Původní radiokarbonové datování z 90. let určovalo stáří artefaktů pouze na 18 000 let.
Výsledky byly později zpochybněny kvůli chemickému ošetření vzorku. Nová studie publikovaná v prestižním časopise Plus One využila nepřímé datování, konkrétně analýzu zvířecích a lidských kostí nalezených ve stejné archeologické vrstvě. Tento přístup umožnil určit stáří artefaktů na více než 40 000 let. Jeskyně Obłazowa je známá jako významné paleolitické naleziště. Kromě bumerangu zde archeologové objevili také lidské kosti, přívěšky z liščích zubů a kamenné nástroje, často pokryté červeným okrem, barvou, která mohla mít rituální či symbolický význam.
Neandrtálci
Analýzy zdejších vrstev ukazují, že jeskyně obývali jak neandrtálci, tak raní Homo sapiens, což umožňuje sledovat vývoj lidského chování a technologií v hluboké minulosti. Objev bumerangu z Obłazowe zpochybnil představu, že první takové nástroje vznikly v Austrálii až o 20 000 let později. Tento nález tak posouvá počátky sofistikovaných loveckých technologií hlouběji do Evropské prehistorie a ukazuje, že naši předkové byli výrazně vyspělejší, než se dosud předpokládalo.
Bumerangy byly vyráběny především jako bojové nebo lovecké hole, které se po vržení na cíl zpětně nevracely. Některé z nich se ani nevrhaly, ale používaly se jako ruční zbraň v boji z blízka. Naopak vracejí se typy sloužily pravděpodobně k lovu ptáků, buď je přímo zasáhly nebo vyplašily celé hejno směrem k lovci, a to buď mechanickým pohybem nebo zvukem, který vydávaly během letu. Mohly být také používány k setřásání plodů ze stromů.