Ilyrové a Řekové těžili sůl v Dubrovnické republice již před 4000 lety. Hlavní město vydělávalo ohromné bohatství
Foto: Jana Janina / Shutterstock
Ston bylo jedním z nejdůležitějších měst Dubrovnické republiky. Kromě středověké kamenné zdi je sídlem nejstaršího evropského solivaru. Mezi pevnostmi, kterými je město obklopené, se vyjímají Veliki Kaštio i Podzvizd s nádhernými výhledy na celé město a solivar.
Malebná vesnička Ston s pravoúhlými ulicemi, oblíbenou oblázkovou pláží Prapatna a „malou čínskou zdí“ se táhne podél města, měří asi pět kilometrů a má dvacet věží a část prošla velkou rekonstrukcí.
Významná historie
Ston, resp. jeho saliny (umělá nebo přirozená nádrž sloužící k získávání soli odpařováním mořské vody - pozn.) byly od konce středověku do zániku Dubrovnické republiky, tj. do konce 18. století, jedním z hlavních zdrojů ohromného bohatství tohoto miniaturního státu. A nebyly to saliny jen tak ledajaké, byly největší v jižní polovině Jadranu. Sůl se tu podle archeologických nálezů těžila již za Ilyrů, v prvním tisíciletí př. n. l. a ještě dříve starými Římany až 2000 let př. n. l.
Stonské solné pánve, nejstarší v Evropě a pocházejí z římských dob ve druhém tisíciletí před Kristem. Nyní jsou to nejstarší aktivní solné pánve na světě. Místní saliny se skládají z 58 bazénů rozdělených do 5 skupin.
Kdo byli Ilyrové?
Ilyrové (lat. Illyrii nebo Illyri) byli starověký národ indoevropského původu, čítající obyvatelstvo starověké Ilýrie (tzn. zhruba dnešní jižní a střední Dalmácie, Bosny, Černé Hory, Albánie a Epiru). Jejich jazykem byla ilyrština a na jejím základě byli mnozí k Ilyrům nepřesně řazeni.
Dubrovník měl velký zájem
Dubrovník o získání stonského území velmi usiloval a byl proto začátkem 14. století ochoten je koupit za jakoukoli cenu. Zaplatil proto raději všem, kdo se prohlašovali za právoplatné majitele (srbský car Dušan a bosenský král Štěpán), i když jejich držba byla sporná.
Své nově získané teritorium zabezpečili opevněním, které s výjimkou opevnění samotného Dubrovníka nemělo v těchto končinách Evropy sobě rovného. Součástí záměru bylo i plánovité vybudování nového města. Šlo ve své době o jeden z nejvelkolepějších pevnostních a urbanistických projektů v tehdejší Evropě (14. - 15. stol.) a jeho tvůrci patřili ke stavitelským špičkám.
Druhá po Velké čínské zdi
Zeď na poloostrově Pelješac, dnes dlouhá 5,5 kilometru, spojuje Ston s Mali Ston a má tvar nepravidelného pětiúhelníku. Byla dokončena v 15. století, spolu se 40 věžemi (z nichž se dochovalo 20) a 5 pevnostmi. V minulosti byla druhou nejdelší obrannou zdí na světě, hned za Čínskou zdí. Uvnitř byly položeny tři ulice ze severu na jih a tři další z východu na západ. Tak bylo vytvořeno patnáct stejných bloků s 10 domy v každém.