Odkud se vzaly starobylé názvy Praha, Beskydy, Karpaty či Tatry? Nejsou původem keltské, slovanské ani indoevropské
Foto: Dr. J. Kosina; Jiljí Sadeler (1607) / Public domain, Wikimedia commons
4 min
Jizera, Ohře, Labe, Třebíč i Chrudim mají znatelný původ v keltských jazycích, ale co naše hlavní město a další zeměpisná pojmenování? Některá z nich nemají prokazatelnou etymologii ve slovanských a nejspíš ani v jiných indoevropských jazycích. Historie jejich zrodu může být ještě starší, dokonce i předindoevropská.
Reklama
Z některých geografických názvů (geonym) na našem území se můžeme dozvědět i něco o jazycích, kterými se zde mluvilo před příchodem slovansky mluvícího obyvatelstva. Některá geonyma obsahují elementy, které mohou být interpretovány zejména jako slova keltského či germánského původu, jsou zde ale i jiná pojmenování, která nemají průkaznou etymologii v žádném doloženém indoevropském jazyce – taková toponyma mohou být dokladem nějakého neznámého indoevropského jazyka, případně mohou být ještě starší, předindoevropská, předestírá ve své stati Pravěké osídlení Česka ve světle jazykových pramenů její autor, jazykovědec Ľubomír Novák.
Předindoevropská Praha?
Typickým příkladem může být pojmenování našeho hlavního města – jméno Praha nemá prokazatelnou etymologii ve slovanských a nejspíš ani v jiných indoevropských jazycích. Mezi další stará místní jména patří např. Beskydy, Karpaty či slovenské Tatry, etymologie těchto jmen nebyla doposud přesvědčivě vyřešena.
Původ tohoto toponyma, rozšířeného v Evropě od východoslovanských krajin po Pyrenejský poloostrov (v původním tvaru ´Pragha, Bragha, Praga´), vysvětluje celá řada etymologických výkladů, ale dodnes není ani jeden zcela uspokojivě vysvětlen. Nejstarší známá podoba jména (Farāga nebo Barāga) je doložena ve zprávě arabskožidovského kupce Ibrahíma ibn Jakúba k roku 965. Existuje ale řada teorií o vzniku pojmenování, některé jsou více či méně fantastické. Možný je též původ předslovanský, domnívají se autoři slovníku zeměpisných jmen Československa.
Řeky indoevropského původu
Indoevropského původu je jméno řeky Dyje odvozené od kořene *dhew- ‚téci‘, podobně může být předkeltského původu i jméno řeky Úpy, snad od kořene ´wep- ‚sypat, téci‘, což je příbuzné s litevským slovem upė ‚řeka‘, podobně Metuje značí ‚prostřední‘ řeku, z indoevropského kořene ´medhjo-.
Početná keltská pojmenování řek napříč Evropou
Podle Nováka jsou geografická jména předindoevropského či předkeltského původu poměrně vzácná, tento fakt je dán zejména dlouhým časovým obdobím, které uplynulo do doby, kdy byly tyto jazyky používány.
Keltská Jizera, Ohře, Labe
Poměrně lépe máme doložena jména keltského původu, v Česku je jich celá řada. Krásným příkladem je řeka Jizera, která má své příbuzné i v dalších oblastech „keltské“ Evropy – ve Francii je řeka jménem Isère, v Německu Iser či Isar, v Nizozemsku IJzer – všechna tato jména by měla označovat ‚bystřinu, prudce tekoucí řeku‘, z keltského ´ís- ‚bystře téci‘. Další Kelty pojmenované řeky jsou Ohře (původně ´agara- ‚hbitá‘), Labe (z ´albijos ‚světlý‘, později ‚svět‘), Otava (´atawa-?).
Keltové nám zanechali mnohé odkazy. Kromě názvu vlasti a genů to jsou třeba klíče, saponát, galoše,…
Města
Keltského původu mohou být i některá jiná místní jména, např. Třebíč, Třebová (nebo slovenský Trebišov) mohou mít svůj původ ve slově ´trebá ‚město, osada‘, Týn, Týnec či Týniště jsou prostřednictvím germánštiny odvozeny od keltského ´dúnon ‚pevnost‘, Chrudim je snad odvozena od keltského ´krú- ‚krev‘ či Haná z keltského ´ganna- ‚kamenitá (země)‘, keltského původu jsou zřejmě i Doksy.
Brno z keltštiny? Nesmysl
V některých pracích se za keltské pokládá i pojmenování Brna, které prý má odpovídat městu Eburodunum zmiňované Klaudiem Ptolemaiem, toto je však nesmysl, jelikož bychom v tomto jediném případě museli předpokládat odlišný jazykový vývoj v lokálním dialektu, vysvětluje Ľubomír Novák.
