Od keltských Bójů máme Čechy: Geografické názvy, které poodhalují nejstarší osídlení naší země
Foto: Public domain (neznámý autor), Wikimedia commons
Pro poznání jazykové historie Českých zemí máme jen málo pramenů, ale i přes to jsme schopni dojít k zajímavým závěrům. Při líčení minulosti naší země hovoří archeologové o desítkách různých kultur, které sídlily v jednotlivých částech Česka před příchodem historicky doložených etnik (tj. Keltů, Germánů a konečně Slovanů).
Pojem archeologické kultury je v tomto případě nutností, jelikož se nám nedochovala žádná etnická jména našich dávných předků. Jsou však prameny, které mohou poodhalit zapomenutou minulost – jsou to geografická jména, která v některých případech dokládají nejstarší osídlení naší země. Tato jména pocházejí z jazyků, které zanikly v dávné minulosti, něco z nich však přetrvává dodnes a s nimi přežívají i vzpomínky na naše zapomenuté předchůdce, popisuje ve své stati Pravěké osídlení Česka ve světle jazykových pramenů její autor Ľubomír Novák.
Pravěká střední Evropa
Z pravěké střední Evropy však známe i ojedinělé pokusy o zápis kratších textů, např. dva texty v písmu podobném egejskému lineárnímu písmu A a B známe z Brna-Obřan či z rakouského Sankt Andrä, případně nápis BOIOS v řecké alfabetě z oppida Manching v Bavorsku a řada keltských nápisů na mincích (např. BIATEC objevující se na keltských mincích ze Slovenska), uvádí Novák.
Biatec bylo jméno osoby, pravděpodobně vladaře, jehož jméno se vyskytovalo na keltských mincích ražených kmenem Bójů na území dnešní Bratislavy a okolí v letech 60-40 př. n. l. Podle něj byl pojmenován typ mincí, na nichž se vyskytuje. V literatuře se též nazývají „hexadrachmy bratislavského typu“.
Keltské jazykové prameny
Pro poznání jazykové historie Českých zemí máme jen málo pramenů, ale i přes to jsme schopni dojít k zajímavým závěrům. Z historických pramenů jsme informováni, že na našem území měli žít Keltové. Podle Nováka píše Hérodotos, že řeka „Istros [Dunaj] pramení v zemi Keltů u města Pyréné“ a teče samotným středem Evropy, problém je však s interpretací tohoto sdělení – věděl snad Hérodotos, kde opravdu pramení Dunaj? a co znamenalo v jeho době střed Evropy? – tudíž z historických jazykových pramenů jasný doklad o přítomnosti Keltů na našem území nemáme.
Keltové nám zanechali mnohé odkazy. Kromě názvu vlasti a genů to jsou třeba klíče, saponát, galoše,…
Od keltských Bójů Bohemia…
S Kelty můžeme spojit i další historické pojmenování naší země – latinské Boiohaemum (či řecké Boiaimon, Búiaimon, původní bójská varianta je snad zachycena v řeckém Boiosedos) je mladší pojmenování země po keltském kmeni Bójů; toto jméno je až germánského původu, kdy došlo ke spojení keltského etnonymu ´Bójí ‚Bójové‘ a germánského slova ´hajmaz ‚domovina‘, přibližuje pravděpodobný historický jazykový vývoj Ľubomír Novák na webu Archeologie na dosah, jež slouží k edukaci a prezentaci archeologického kulturního dědictví.
…ale také Bavorsko
Od etnonyma Bójů pochází i jméno dalšího území – Bavorska, tam měli podle latinských pramenů žít Boiuvarii, tj. ‚Bójští osadníci‘ (opět keltskogermánská složenina, germánské *warjaz značí ‚osadník‘) – jméno *Bojo-warjóz (v množném čísle) odpovídá historicky doložené migraci části Markomanů z Boiohaema na území dnešního Bavorska, popisuje Ľubomír Novák v úvodu svého pojednání o jazykových pramenech na území pravěkého Česka.
Úvodní snímek: Ilustrace k předmluvě v knize The Story of Bohemia od Francese Gregora z roku 1895.