Od keltských Bójů máme Čechy: Geografické názvy, které poodhalují nejstarší osídlení naší země

Od keltských Bójů máme Čechy: Geografické názvy, které poodhalují nejstarší osídlení naší země

Foto: Public domain (neznámý autor), Wikimedia commons

Publikováno:
4 min
Pamatujte, že každý komentář bývá zprávou o komentujícím.
Děkujeme za vaše komentáře.

Pro poznání jazykové historie Českých zemí máme jen málo pramenů, ale i přes to jsme schopni dojít k zajímavým závěrům. Při líčení minulosti naší země hovoří archeologové o desítkách různých kultur, které sídlily v jednotlivých částech Česka před příchodem historicky doložených etnik (tj. Keltů, Germánů a konečně Slovanů).

Pojem archeologické kultury je v tomto případě nutností, jelikož se nám nedochovala žádná etnická jména našich dávných předků. Jsou však prameny, které mohou poodhalit zapomenutou minulost – jsou to geografická jména, která v některých případech dokládají nejstarší osídlení naší země. Tato jména pocházejí z jazyků, které zanikly v dávné minulosti, něco z nich však přetrvává dodnes a s nimi přežívají i vzpomínky na naše zapomenuté předchůdce, popisuje ve své stati Pravěké osídlení Česka ve světle jazykových pramenů její autor Ľubomír Novák.

Pravěká střední Evropa

Z pravěké střední Evropy však známe i ojedinělé pokusy o zápis kratších textů, např. dva texty v písmu podobném egejskému lineárnímu písmu A a B známe z Brna-Obřan či z rakouského Sankt Andrä, případně nápis BOIOS v řecké alfabetě z oppida Manching v Bavorsku a řada keltských nápisů na mincích (např. BIATEC objevující se na keltských mincích ze Slovenska), uvádí Novák.

Vlevo: Keltská mince BIATEC nalezená na Slovensku; vpravo: tehdejší pětikorunová slovenská mince.
Vlevo: Keltská mince BIATEC nalezená na Slovensku; vpravo: tehdejší pětikorunová slovenská mince. | Zdroj: matissek / Public domain, Wikimedia commons

Biatec bylo jméno osoby, pravděpodobně vladaře, jehož jméno se vyskytovalo na keltských mincích ražených kmenem Bójů na území dnešní Bratislavy a okolí v letech 60-40 př. n. l. Podle něj byl pojmenován typ mincí, na nichž se vyskytuje. V literatuře se též nazývají „hexadrachmy bratislavského typu“.

Keltské jazykové prameny

Pro poznání jazykové historie Českých zemí máme jen málo pramenů, ale i přes to jsme schopni dojít k zajímavým závěrům. Z historických pramenů jsme informováni, že na našem území měli žít Keltové. Podle Nováka píše Hérodotos, že řeka „Istros [Dunaj] pramení v zemi Keltů u města Pyréné“ a teče samotným středem Evropy, problém je však s interpretací tohoto sdělení – věděl snad Hérodotos, kde opravdu pramení Dunaj? a co znamenalo v jeho době střed Evropy? – tudíž z historických jazykových pramenů jasný doklad o přítomnosti Keltů na našem území nemáme.

Od keltských Bójů Bohemia…

S Kelty můžeme spojit i další historické pojmenování naší země – latinské Boiohaemum (či řecké Boiaimon, Búiaimon, původní bójská varianta je snad zachycena v řeckém Boiosedos) je mladší pojmenování země po keltském kmeni Bójů; toto jméno je až germánského původu, kdy došlo ke spojení keltského etnonymu ´Bójí ‚Bójové‘ a germánského slova ´hajmaz ‚domovina‘, přibližuje pravděpodobný historický jazykový vývoj Ľubomír Novák na webu Archeologie na dosah, jež slouží k edukaci a prezentaci archeologického kulturního dědictví.

Reklama

…ale také Bavorsko

Od etnonyma Bójů pochází i jméno dalšího území – Bavorska, tam měli podle latinských pramenů žít Boiuvarii, tj. ‚Bójští osadníci‘ (opět keltskogermánská složenina, germánské *warjaz značí ‚osadník‘) – jméno *Bojo-warjóz (v množném čísle) odpovídá historicky doložené migraci části Markomanů z Boiohaema na území dnešního Bavorska, popisuje Ľubomír Novák v úvodu svého pojednání o jazykových pramenech na území pravěkého Česka.

Úvodní snímek: Ilustrace k předmluvě v knize The Story of Bohemia od Francese Gregora z roku 1895.

Reklama
Reklama