Konec střídání času v nedohlednu: EU se nemůže shodnout na standardním čase

Střídání letního a zimního času má v Evropské unii stále fungovat minimálně do roku 2026, i když idea o jeho zrušení je stará léta. Politici se neshodli, kdy a jak změnu zrušit, a Češi i ostatní Evropané na to mají silné, často protichůdné názory.

Čas se mění, ale změna zůstává otevřená

Každé jaro a podzim si lidé v Česku i po celé EU přetáčí hodinky o hodinu dopředu či zpět. Letní čas nastává na jaře, zimní na podzim, a střídání tak zůstane i v roce 2026. Původní ambice Evropského parlamentu z roku 2019 zrušit dvakrát ročně posun hodin narazila na politický nesoulad mezi členskými státy.

Zatímco Europarlament již dříve schválil směr, aby se čas trvale sjednotil, Rada EU se dosud neshodla na tom, který čas – letní nebo zimní – by měl být ponechán jako standardní. O tom, že dohoda zatím nepadla, svědčí i skutečnost, že posun časů bude pokračovat i v letošním roce.

Na stránkách consilium.europa.eu se doslova uvádí:

V této záležitosti však nebylo přijato žádné konečné rozhodnutí a nebyl stanoven žádný časový harmonogram pro takové rozhodnutí. Současný systém s hodinovými změnami času, které v létě prodlužují denní světlo, zůstává v platnosti.

Dále se tam píše:

Rada se k návrhu dosud nedohodla na svém postoji. K vytvoření postoje Rady je zapotřebí kvalifikovaná většina členských států. Obdobně by kvalifikovaná většina členských států musela podpořit konečné znění vyjednané s Evropským parlamentem.  

Evropský parlament se k návrhu vyjádřil v březnu 2019. Hlasoval pro ukončení letního času v roce 2021.  

 Aby mohly být schváleny právní předpisy potřebné k ukončení sezónních změn času, musí se shodnout Rada i Evropský parlament.

Proč chtěla EU zrušit střídání času a proč se to nedaří

Debata o zrušení střídání času není novinkou. Od 70. let se pravidelně objevují argumenty, že posun hodin už neplní původní účel úspor energie, a naopak může negativně ovlivňovat zdraví a životní rytmus lidí.

Španělský premiér Pedro Sánchez ve svém projevu uvedl, že „je to praxe, která už nedává smysl“ a že by EU měla posun hodin eliminovat.

Sotva to pomáhá šetřit energii a má negativní dopad na zdraví a životy lidí,

uvedl loni na podzim pro spainenglish.com a dále uvedl, že Španělsko bude formálně vyzývat Evropskou unii, aby od příštího roku (tedy už od roku 2026) zrušila praxi přepínání hodin na letní čas.

Madrid plánuje svůj návrh podpořit třemi klíčovými argumenty: širokou podporou španělských a evropských občanů, absencí spolehlivých vědeckých důkazů o tom, že změny času stále přinášejí významné úspory energie, a negativními dopady na veřejné zdraví a pohodu, jelikož miliony lidí dvakrát ročně zažívají poruchy spánku a biologického rytmu.

Podle europoslance Tomáše Zdechovského Češi změnu času obecně podporují, ale nejsou jednotní v tom, který čas zachovat trvale. On sám věří, že by se mohlo podařit střídání zrušit nejpozději do konce této dekády.

Problém ale zůstává v tom, že členské státy nejsou ve shodě, což je právě ten důvod, proč se změna stále neuskutečnila.

Konkrétní hlasování a rozpory politiků

Na jedné straně stojí politici a veřejní činitelé, kteří argumentují, že letní čas přináší delší večery a lépe odpovídá modernímu životnímu stylu. Na druhé straně jsou zastánci permanentního standardního (zimního) času, který lépe odpovídá „přirozenému“ rytmu světla a tmy během roku. Rozdílné postoje mezi státy tak vedou ke stagnaci jednání o jednotném evropském čase.

Evropská komise rovněž uvedla, že jednání musí pokračovat a žádná definitivní rozhodnutí zatím nebyla učiněna.

Jak to vidí občané: Češi versus Evropa

Češi: většinou jsou proti střídání, ale bez jednotného názoru

Čeští občané často vyjadřují znechucení střídáním času, ale na to, jaký čas ponechat trvale, se názory různí. Podle českých průzkumů velká část lidí žádá konec posunování hodin, ale rozdílné preference mezi letním a zimním časem zůstávají. Nedomluvíme se ani doma, jak se má potom domluvit celá Evropa, že?

V českých diskusních fórech i mezi uživateli sociálních sítí se objevují názory jako:

Letní čas večer dává smysl – světlo po práci je příjemné,

nebo naopak

Zimní čas je přirozenější a méně narušuje spánek.

Tyto debaty ukazují, že i když je nepříjemnost střídání většinou sdílena, konečný kompromis je těžké najít.

Evropané: shodují se, že to trvá už příliš dlouho

V zahraničních debatách je vidět podobný obraz: velká část veřejnosti i odborníků považuje střídání za „zastaralé“ a nepřinášející slíbené úspory energie.

Jak tvrdí jedna z odborných studií:

Nastavit letní či zimní čas trvale je snazší než měnit dvakrát ročně režim, ale je třeba, aby se EU jasně shodla.

Španělsko například poukazuje i na to, že 66 % jejich obyvatel by změnu času úplně zrušilo.

V jiných částech Unie lidé zdůrazňují, že střídání narušuje biologické rytmy a způsobuje potíže s usínáním, koncentrací či psychikou, což jsou argumenty, které se často objevují při diskusích mezi obyvateli napříč Evropou.

Co nás čeká v roce 2026

Podle aktuálních plánů Evropské unie bude změna času probíhat i v roce 2026 – na letní čas se přejde 29. března 2026 a na zimní zpět 25. října 2026.

Jestli se toto střídání stane poslední povinnou změnou, to EU zatím neuvádí prostě proto, že členské státy nejsou jednotné, který čas zachovat.

Podle některých politiků může být právě rok 2026 milníkem pro obnovení jednání o konečném posunu času. Nikdo však nemůže zaručit, jak debata dopadne. Je zvláštní, že když se letní čas zaváděl, byli jsme postaveni před hotovou věc. A znáte někoho, kdo z takové změny byl nadšený?

Konec trpěného rituálu, nebo jen další odklad?

Střídání času je dnes častým předmětem kritiky jak u veřejnosti, tak u odborníků. I když EU formálně odsouhlasila zrušení tohoto rituálu před lety, praktická neshoda mezi členskými státy znamená, že možná budeme dvakrát ročně posouvat hodinky ještě minimálně několik let.