Bavorská Trója: Archeologové našli unikátní zeď, kde mohli být obětováni lidé
Foto: Elena Odareeva / Shutterstock
V době, kdy stavba vznikla, vládl v Egyptě Tutanchamon a Trója byla svými dobyvateli obrácena v trosky. Archeologové odkryli nejstarší kamennou zeď svého druhu a nejstarší lom severně od Alp. Jsou staré asi 3400 let. Je záhadou, kdo postavil tyto mohutné hradby poblíž bavorského Neuburgu na Dunaji.
Profesorka Carola Metzner-Nebelsicková z Ludwig-Maxmilians-Universität v Mnichově (LMU) stojí hrdě před stěnou vysokou jako člověk z vápenců o velikosti až 70 cm, které byly vytěženy v sousedním lomu. Během letošních vykopávek Institutu pro prehistorickou a ranou historickou archeologii na LMU byla odkryta na kopci jižně od Dunaje zeď z doby bronzové.
Podobnosti s Trójou a Mykénami
„Je nejstarší a největší svého druhu severně od Alp,“ hlásí prof. Metzner-Nebelsicková. „Podobné hradby chránily palác legendárních mykénských králů.“ Také Trója byla obklopena takovými „kyklopskými hradbami“. Dvě stěnové skořepiny z vápencových bloků, původně dobré dva metry vysoké, byly vyplněny drobnými kamínky a udusanou zeminou. Masivní dřevěné sloupky na obou stranách držely konstrukci pohromadě a tvořily základ dřevěného chodníku.
Zkáza hradu v severním Horním Bavorsku přišla stejně násilně jako v Tróji: „V krutém pekle byla tato zeď vypálena po celé délce na začátku pozdní doby bronzové,“ hlásí archeolog. „Poté byl hrad, pravděpodobně po obléhání, srovnán se zemí a již nikdy nebyl osídlen.“
Byli zde obětováni lidé?
Bavorská Trója o rozloze 86 hektarů měla i svoji akropoli – chrám na nejvyšším místě hory, kam se přinášely bohům spálené zvířecí oběti. Za zdí byly nalezeny střepy keramiky a zvířecí kosti – zbytky jídel či obětin. Byly zde objeveny také kosti lidské. Je potřeba ale objasnit, zda se jedná o lidské obětiny, či o oběti dlouhých bojů a obléhání hradeb.
Byla to osada starověkých Rétů?
Rétové byl podle Wikipedie společný „etnický“ název používaný starověkými Římany k označení skupiny starověkých alpských kmenů, jež si byly jazykově a kulturně blízké a jejichž jazyk a kultura mohly, alespoň zčásti, pocházet od Etrusků. Tyto kmeny obývaly oblast dnešního Švýcarska, Tyrolska a alpskou část dnešní severovýchodní Itálie již nejpozději kolem roku 500 př. n. l. V roce 15 př. n. l. si je podrobili Římané.
Pohanské labyrinty pravěku a starověku: Spletité magické stavby by dnes mohly nést titul „div světa“
„Ti ale žili spíše v alpské oblasti. Keltové ještě neexistovali. Otázka, zda byl hrad osídlen, není dosud objasněna, neboť zde neprobíhaly žádné vykopávky. To by se mělo změnit. Projekt ještě neskončil,“ říká profesorka Metzner-Nebelsicková pro Merkur.de.