Komedie Probudím se včera je originální, ale rozdělila diváky na dva tábory

Co byste udělali, kdybyste dostali šanci vrátit se do minulosti a změnit svůj život? Česká komedie Probudím se včera nabízí nejen romantiku a humor, ale i překvapivě věrný návrat do socialistické éry, která dnes působí až nechtěně groteskně.

Druhá šance, která není zadarmo

Film Probudím se včera režiséra Miloslava Šmídmajera staví na jednoduché, ale vděčné zápletce. Hlavní hrdina dostane možnost vrátit se do doby svého mládí a napravit chyby, které ho poznamenaly.

Zní to jako splněný sen. Jenže realita je složitější. Každý zásah do minulosti spouští řetězec událostí, které nelze úplně kontrolovat. Film tak balancuje mezi romantickou komedií a lehkým sci-fi motivem, aniž by však ztrácel kontakt s běžným životem.

Kromě veselých pasáží nabízí snímek spoustu emocí a pro dříve narozené i pěknou porci nostalgie. Vzpomínaní na časy, kdy jsme prožívali mládí, je vždy dojemné, bez ohledu na dobu, ve které to bylo.

Socialismus jako kulisa i hlavní atrakce

Jedním z nejvýraznějších prvků filmu je samotné zasazení do socialistického Československa. Tvůrci si dali překvapivě záležet na detailech, které dnes působí až úsměvně autenticky.

Panelákové byty s typickým nábytkem, umakartová jádra, uniformní oblečení nebo školní prostředí plné ideologických prvků. To všechno vytváří obraz doby, která je pro dnešního diváka zároveň vzdálená i povědomá.

Právě tahle vizuální drobnost funguje jako silný kontrast k současnosti. To, co bylo kdysi běžné, dnes působí téměř absurdně. A film s tímto kontrastem pracuje vědomě a často s lehkou nadsázkou.

Snímek s vtipnou zápletkou se přesto u diváků setkal s kontroverzními reakcemi. Někteří recenzenti na serveru ČSFD kritizují odbyté ztvárnění dobových prvků z roku 1989, jiní očekávali hlubší zpracování námětu. Na druhé straně ale najdete i pozitivní reakce, v nichž diváci přiznávají, že se už dlouho takhle nezasmáli. 

U televizí proto dnes večer může být boj. Shodnou se rodiny na sledování neobvyklé české komedie, nebo vyhraje jiný program? Uvidíme. 

Přečtěte si také

Meteorologové zveřejnili předpoveď do konce května: Na skok do léta zapomeňte

7. 5. 2026

Herecké výkony drží film pohromadě

Hlavní roli ztvárnil Jiří Mádl, který dokázal přesvědčivě vystihnout proměnu postavy mezi dvěma časovými rovinami. Jeho projev je civilní, přirozený a nepůsobí křečovitě ani v komediálních scénách. Jen kdyby se naučil zřetelněji mluvit!

Vedle něj se objevuje roztomilá Eva Josefíková (Podzimková), která do příběhu vnáší lehkost a přirozenou energii. Chemie mezi hlavní dvojicí funguje, což je pro podobný typ filmu klíčové.

Silnou stránkou jsou i vedlejší role. Tvůrci vsadili na známé tváře, které dodávají příběhu důvěryhodnost a pomáhají vytvářet obraz doby. Ve filmu se objevují třeba Filip Blažek, Svatopluk Skopal, Ljuba Krbová, Viktor Preiss, Anna Polívková, David Matásek, Martin Zounar, Miroslav Táborský, Tomáš Matonoha, Nela Boudová, Petr Nárožný, Zlata Adamovská, Milan Šteindler, Martina Preissová nebo Bohumil Klepl.

Zajímavosti z natáčení, které stojí za pozornost

Natáčení filmu nebylo jen o příběhu, ale i o pečlivé rekonstrukci minulosti. Tvůrci využívali autentické lokace a snažili se minimalizovat moderní prvky, které by rušily iluzi socialistické éry.

Zajímavostí je, že některé interiéry byly vybaveny původním nábytkem z 80. let, nikoli replikami. Díky tomu působí prostředí přirozeně a uvěřitelně.

Velká pozornost byla věnována i kostýmům. Oblečení odpovídá nejen době, ale i sociálnímu postavení postav. Právě tyto detaily často rozhodují o tom, zda divák filmu uvěří.

Film také pracuje s řadou drobných odkazů na dobu – od hudby přes dobové výrazy až po každodenní situace, které dnes působí až bizarně.

Přečtěte si také

Socialismus vs. kapitalismus: Levnější zboží a život bez reklam

15. 2. 2025

Nostalgie, která není jen sladká

Probudím se včera není jen lehká komedie. Pod povrchem se skrývá téma druhých šancí a otázka, zda by změna minulosti skutečně vedla ke štěstí.

Socialistické kulisy jsou zde jako připomínka doby, která měla svá omezení i specifickou atmosféru. Film ji zobrazuje s odstupem, ale bez posměchu. Možná si někdo řekne, že by tuto dobu dokázal na druhý pokus prožít lépe, chopit se příležitostí, které promarnil. Ale vedlo by to nakonec k životu, který si vysnil?

Právě kombinace humoru, nostalgie a lehké melancholie dělá z tohoto snímku titul, ke kterému se rádi vracíme.

Ve vysílání 8. května ve 20:20 na Nově.