Dlouhá léta měli vědci důkaz z DNA, že Ameriku neobjevil Kolumbus, ale Polynésané
Foto: Clyde O. DeLand - Lorraine Baldwin / Public domain, Wikimedia commons
3 min
Jedním ze způsobů jak studovat dávné lidské migrace, je zkoumat geny zvířat, která se s lidmi přemísťovala po planetě. Při studiu migrace do Tichomoří se vědci zaměřili na geny starověkých a moderních kuřat. Vyvrátili tak dřívější hypotézu, že se Polynésané plavili do Jižní Ameriky před příchodem Evropanů.
Reklama
Novější studie DNA kuřat by mohla vyvrátit dřívější hypotézu z roku 2007, že Polynésané cestovali do Jižní Ameriky již v předkolumbovské době. Podle studie zveřejněné o sedm let později v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences s názvem „Using ancient DNA to study the origins and dispersal of ancestral Polynesian chickens across the Pacific" se původní jihoamerická kuřata geneticky liší od těch, která se vyskytují v Mikronésii nebo Polynésii, což naznačuje, že to byl Kolumbus, nikoli Polynésané, kdo „objevil" Nový svět.
Důkazy jsou, ale ne směrem na východ
Po sekvencování mitochondriální DNA získané z peří moderních kuřat žijících na ostrovech v jižním Pacifiku a z kuřecích kostí objevených v archeologických nalezištích na ostrovech včetně Havaje, Rapa Nui (Velikonoční ostrov) a Niue vědci zjistili, že „existují vazby mezi kuřaty v Mikronésii a na Bismarckových ostrovech (západně od Nové Guiney), ale neexistují důkazy, že by se podílely na šíření dále na východ. Stopy o původu polynéských kuřat nacházíme také na Filipínách."
Výsledky této nové studie jsou v rozporu se studií, kterou v roce 2007 provedla Alice Storeyová (tehdy doktorandka na Aucklandské univerzitě) se svým týmem, která po prozkoumání jediné kuřecí kosti získané z archeologického naleziště v Chile vyslovila domněnku o předkolumbovském zavlečení kuřat do Ameriky z Polynésie.
„Podařilo se nám znovu prozkoumat kosti použité v předchozích studiích, které spojovaly starověká tichomořská a jihoamerická kuřata a naznačovaly raný kontakt s lidmi, a zjistili jsme, že některé výsledky byly kontaminovány moderní kuřecí DNA, která se ve stopových množstvích vyskytuje v mnoha laboratorních komponentech," uvedl vedoucí projektu Alan Cooper, ředitel Australského centra pro starověkou DNA (ACAD). „Podařilo se nám prokázat, že starověká kuřecí DNA neposkytla žádný důkaz o předkolumbovském kontaktu mezi těmito oblastmi."
Kuřecí DNA je všude
Dr. Storeyová zůstává k těmto nedávným zjištěním skeptická. „Zejména u kuřat víme, že mitochondriální DNA nám o minulosti nic neříká," řekla pro Australian Broadcasting Corporation. Dále dodala: „Lidé se mezi kuřaty neustále pohybují. Moderní kuřecí DNA je obrovská směsice různých věcí. Možná získáte nějakou DNA domorodců, ale ta vám toho o osídlení Austrálie domorodci moc neřekne."
Keith Dobney, vědec z Aberdeenské univerzity a spoluautor článku říká, že přesnost výsledků závisí na tom, odkud pocházejí moderní vzorky mitochondriální DNA. „Čím vzdálenější místo (zejména odlehlé ostrovy), tím větší je pravděpodobnost, že se v něm zachovají starší linie a nebudou vytlačeny pozdějšími introdukcemi. To jsme také zjistili," řekl pro server Monitor. „Ale souhlasím s tím, že v dnešním Sydney bychom je nenašli!"
