Deštník: Zapomenutý příběh věrného společníka

Deštník: Zapomenutý příběh věrného společníka

Foto: PeopleImages / Shutterstock

Publikováno:
4 min
Pamatujte, že každý komentář bývá zprávou o komentujícím.
Děkujeme za vaše komentáře.

Představte si chvíli, kdy se nad vámi zatáhne obloha, první kapka dopadne na dlažbu a vy automaticky sáhnete po předmětu, který většina z nás bere jako samozřejmost. Deštník. Nenápadný, praktický, mnohdy levný. A přece má za sebou cestu dlouhou tisíce let, plnou symboliky, technických převratů a kulturních významů.

Reklama
Obsah článku
  1. Vše to začalo u rozmazlených faraonů, kteří chtěli stín
  2. Evropa se bránila dešti jinak, slunečník byl módní doplněk
  3. Když ocel změnila svět
  4. Deštník v umění a jako symbol magie
  5. Technika a móda ruku v ruce
  6. Deštník jako ekologická výzva
  7. Příběh, který pokračuje

Jen málokterý předmět dokáže spojit tolik rovin: ochranu, moc, eleganci i zklamání (kdo by neznal pocit, když se levný deštník převrátí v poryvu větru?). Je načase se na něj podívat jinýma očima.

Vše to začalo u rozmazlených faraonů, kteří chtěli stín

První slunečníky, předchůdci dnešních deštníků, se objevily už ve starověkých říších. V Egyptě chránily faraony před spalujícím sluncem, v Mezopotámii a Indii byly spojovány s vládci a bohy. Nebyl to obyčejný předmět, ale znak nadřazenosti. Kdo kráčel pod slunečníkem, ten si podřídil nejen lidi, kteří mu slunečník nosili, ale i samotné živly.

Zajímavé je, že původní účel vůbec nesouvisel s deštěm. Šlo o mocenský symbol a prostředek k pohodlí. Až mnohem později začal člověk hledat způsoby, jak se chránit i před vodou z nebe.

Evropa se bránila dešti jinak, slunečník byl módní doplněk

žena se slunečníkem, autor L. C. Nightingale
žena se slunečníkem, autor L. C. Nightingale | Zdroj: ilbusca / iStockphoto

Do Evropy dorazily slunečníky v novověku jako módní doplněk, který zdobil dámy z vyšších vrstev. V dešti? To by bylo příliš nepraktické, mysleli si tehdejší gentlemani. Pláště a kápě bohatě stačily. Zlom přišel až v 18. století díky muži jménem Jonas Hanway. Ten se procházel ulicemi Londýna s otevřeným deštníkem, čelil posměškům i nadávkám, ale nevzdal to. Přesvědčil společnost, že deštník není jen dámská ozdoba, ale praktická pomůcka.

Hanway tak nechtěně vytvořil precedens. Dnes si už těžko představíme evropské město bez barevného moře deštníků při první přeháňce.

Když ocel změnila svět

Skutečná revoluce přišla v 19. století. Do té doby byly deštníky objemné, těžké a náchylné k poškození. Angličan Samuel Fox vynalezl pružná ocelová žebra, která udělala z deštníku lehčí a odolnější předmět. Konečně něco, co zvládlo odolat větru.

Od té doby se deštník stal dostupným pro každého. A nejen to, začal se stávat praktickým módním doplňkem. Dámy ladily barvy a vzory k šatům, pánové volili tmavé, elegantní modely jako součást gentlemanské výbavy.

Deštník v umění a jako symbol magie

Když Claude Monet namaloval slavnou „Ženu s deštníkem“, nesnažil se jen o portrét své manželky a syna. Zachytil symbol moderní doby, který spojoval eleganci a každodennost. Deštník se stal motivem i v literatuře a později ve filmu. Není náhoda, že deštník drží Mary Poppins při svém kouzelném letu. Je to předmět s nádechem magie, který dává ochranu a pocit bezpečí. A nemusíme chodit daleko do minulosti a na mapě. Pan Tau to s deštníkem také uměl.

Technika a móda ruku v ruce

Od 20. století šel vývoj rychle kupředu. Objevily se skládací mechaniky, které dovolily nosit deštník v tašce. Automatické otevírání usnadnilo život v uspěchaných městech. A designéři začali experimentovat s barvami, vzory i tvary.

Moderní inovace přinesly větruvzdorné konstrukce s dvojitou kupolí, inverzní deštníky skládající se „naopak“ a dokonce i „chytré deštníky“ s GPS čipem proti ztrátě. Přesto základní princip zůstal stejný: kostra, potah a rukojeť.

Deštník jako ekologická výzva

Jeden paradox však přetrvává. Ačkoli jsou deštníky technicky vyspělé, většina lidí sahá po těch nejlevnějších. Ty se často zlomí už po první vichřici a končí v odpadcích. Každý rok tak vznikají miliony tun kovového a plastového odpadu.

Proto dnes roste zájem o propagaci kvalitních a trvanlivých deštníků. Tradiční značky v Anglii, Itálii nebo Japonsku nabízejí modely, které vydrží desítky let. Jde o návrat k filozofii „méně je více“: raději mít jeden spolehlivý kus než kupovat každý rok nový.

Příběh, který pokračuje

Deštník se během staletí proměnil z královského symbolu v předmět, který má dnes téměř každý doma. Je to společník, který nás chrání před živly, zároveň ale nese v sobě kus historie i kultury.

Možná příště, až se vám deštník zasekne při prudké přeháňce, vzpomenete si, že držíte v ruce předmět, jehož kořeny sahají do starověku. A že každý z nás je tak trochu pokračovatelem příběhu, který začal před tisíci lety ve stínu faraonů a dnes žije v uličkách našich měst.

Možná jste zmeškali

Cítí humři bolest? Ve Švýcarsku je nezákonné vařit humry zaživa

Cítí humři bolest? Ve Švýcarsku je nezákonné vařit humry zaživa

Humři jsou nejen oblíbená pochoutka zejména v přímořských státech, ale také tvorové, kteří se mohou dožít až sta let. Mohou ale cítit bolest? Pojďme si tuto otázku, která napadla snad každého z nás, zodpovědět podle nejnovějších vědeckých poznatků.

Do příchodu bělochů Eskymáci neznali zubní kaz, ani pro něj neměli výraz. Od té doby je jejich chrup v kritickém ohrožení

Do příchodu bělochů Eskymáci neznali zubní kaz, ani pro něj neměli…

Na nalezených kosterních vykopávkách praobyvatel arktických ostrovů byly všechny zuby naprosto zdravé. V zemi Eskymáků po dlouhou dobu neznali bolest zubů, byl to pro ně neznámý pojem. A to natolik, že v eskymácké řeči ani nebyl vhodný výraz pro toto utrpení.

Král Karel III. považuje Transylvánii za svůj druhý domov. Vlastní tam mnoho nemovitostí. Přespěte u něj

Král Karel III. považuje Transylvánii za svůj druhý domov. Vlastní…

Králova první zahraniční cesta po korunovaci v květnu 2023 vedla možná překvapivě do Rumunska. Nebyla to náhoda. K této zemi na jihovýchodě Evropy Karla III. přitahuje jeho vlastní krev. Dokonce zemi nazývá svým druhým domovem.

Každý zná příběh jeho potopení. Málokdo ale ví, jak vznikla myšlenka k postavení Titaniku

Každý zná příběh jeho potopení. Málokdo ale ví, jak vznikla myšlenka…

Vzpomínka na stavbu legendárního zaoceánského parníku Titanic je možná ještě velkolepější než jeho tragický osud při první cestě přes Atlantik. Tento příběh však na rozdíl od katastrofy zná jen zlomek lidí.

Nejmenší druhy zvířat na světě, jež jsou často přehlíženy kvůli jejich výraznějším protějškům

Nejmenší druhy zvířat na světě, jež jsou často přehlíženy kvůli…

Právě ty nejmenší druhy zvířat na světě mohou být upozaděny tím, že máme jako lidstvo tendence opěvovat a zaobírat se těmi zvířaty, které jdou vidět či jsou svým vzhledem výrazné. V současné době vědci již sdílejí poznatky o mikrozázracích přírody, kterým dosud nebyla věnována pozornost.

Archeologové odkrývají podivný 42 tisíc let starý systém předchůdce písma. Komunikace zřejmě probíhala pomocí znaků namalovaných vedle figurálních maleb

Archeologové odkrývají podivný 42 tisíc let starý systém předchůdce…

Tečky, svislé čárky a symboly připomínající písmeno „Y“. To jsou nejstarší dosud objevené symboly určené k záznamu důležitých poznatků našich předků. Vytvořili je pravěcí lovci spolu s jeskynními malbami. K čemu sloužily a proč byly vytvořeny?

Správně česky: Kdo je v rovném manželství vdaná a kdo ženatý?

Správně česky: Kdo je v rovném manželství vdaná a kdo ženatý?

Rovné, stejnopohlavní, manželství je uzákoněno v mnoha zemích Evropy. Zajímavé je pro nás, česky mluvící občany, zda lze v oficiálních překladech oddacích listů a osobních písemností neutrálně překládat rodinný stav do češtiny jako „ženatý“ a „vdaná“, přestože oba manželé mají stejné pohlaví.

Krym si vždy přivlastňovaly jiné národy. Představou „německého Krymu“ se opájeli především němečtí nacisté

Krym si vždy přivlastňovaly jiné národy. Představou „německého Krymu“…

Krym, kdysi zvaný Taurida, je křižovatkou mytologie a historie. Jeho příběhy odhalují rozmanitost kultur a epoch, reality a fantazie. Unikátní poloostrov, o který se vedou boje, je domovem nejen klasických mýtů, ale i zakladatelských příběhů Polska, Maďarska, Německa a Ruska. Toto mystické místo buď přitahuje, nebo odpuzuje a fantazie zde často plní mezeru tam, kde chybí fakta.

Raw strava není moderní novinkou: První Evropané jedli syrové vše

Raw strava není moderní novinkou: První Evropané jedli syrové vše

Nejstarší lidé v Evropě nepoužívali oheň, ale měli vyváženou stravu z masa a rostlin – vše jedli syrové, tvrdí tým výzkumníků vedený Karen Hardyovou z University of York a Autonomní univerzity v Barceloně.

Bohatá historie čokolády: Rituální nápoj, afrodiziakum, lék na žaludek i oblíbená pochoutka králů

Bohatá historie čokolády: Rituální nápoj, afrodiziakum, lék na…

Pod pojmem čokoláda si dnes většina z nás vybaví tabulku čokolády nebo jinou sladkost. Během své dlouhé historie však byla čokoláda konzumována především jako hořký nápoj. Moderní výzkumy dokládají znalost kakaa už v době před 3 500 lety.

Doporučené články

Český prezident Petr Pavel prozradil své filmové favority i zážitky z kinosálu

Český prezident Petr Pavel prozradil své filmové favority i zážitky z kinosálu

Disney vyjednává o novém Sám doma. Macaulay Culkin má vlastní nápad na děj

Disney vyjednává o novém Sám doma. Macaulay Culkin má vlastní nápad na děj

Co by kdyby v Polabí: Nová kráska zamotala hlavu nejen Hynkovi. Na stanici možná nastane poprask

Co by kdyby v Polabí: Nová kráska zamotala hlavu nejen Hynkovi. Na stanici možná nastane poprask

Jedna z hlavních zápletek 21. sezóny Ulice zklamala. Herec se bojí odplaty diváků

Jedna z hlavních zápletek 21. sezóny Ulice zklamala. Herec se bojí odplaty diváků

Zítra miliony Čechů zajásají a neodtrhnou se od obrazovek: Nova Cinema v 17:10 spustí absolutně nejlepší film Jacka Nicholsona

Zítra miliony Čechů zajásají a neodtrhnou se od obrazovek: Nova Cinema v 17:10 spustí absolutně nejlepší film Jacka Nicholsona

Reklama