Paměť není daná jen vrozeně, dá se trénovat a zlepšovat
Foto: Makhbubakhon Ismatova / iStock
3 min
Máte někdy pocit, že vám myšlenky mezi prsty utíkají rychleji, než byste chtěli? Nemusíte hned sahat po aplikacích nebo složitých pomůckách. Stačí znát pár jednoduchých triků, které vycházejí z fungování našeho mozku a které můžete začít používat hned.
Reklama
Paměť je něco, co bereme jako samozřejmost. Dokud nezačne zlobit. Díky ní si pamatujeme jména, příběhy, čísla, hesla, ale i to, kde jsme nechali klíče nebo co jsme chtěli říct před chvílí. Někdy ale zradí v ten nejméně vhodný moment. Třeba při zkoušce, důležité schůzce nebo když se snažíme naučit nový jazyk.
Dobrá zpráva je, že paměť není jen daná vrozeně, dá se trénovat a zlepšovat. A co víc, nepotřebujete k tomu žádné chytré aplikace ani drahé pomůcky. Stačí pochopit, jak paměť funguje, a začít využívat jednoduché principy.
Jak si mozek ukládá a vybavuje vzpomínky
Paměť není žádná kouzelná skříňka, do které něco vložíme a kdykoli to bezchybně najdeme. Funguje spíš jako dynamický proces, který má tři klíčové fáze. Nejprve je tu kódování, tedy okamžik, kdy informace přijímáme. V praxi to znamená, že co slyšíme, čteme nebo vidíme, se promění v elektrické a chemické signály v mozku.
Další krok je ukládání. Mozek se snaží nové podněty upevnit, aby nezmizely během pár vteřin. Říká se tomu konsolidace, Nervové spoje se posilují a propojují s tím, co už známe. Tady rozhoduje třeba spánek, protože právě v noci mozek ukládá vzpomínky na delší dobu.
A nakonec vybavování. To je chvíle, kdy sáhneme do své mentální knihovny a potřebnou informaci vytáhneme. Někdy to jde hladce, jindy se na jazyk dere jen neurčitý pocit, známý také jako „mám to na jazyku“.
Zajímavým fenoménem je i tzv. křivka zapomínání, kterou popsal německý psycholog Hermann Ebbinghaus. Podle ní zapomínáme nejvíc krátce po naučení. Pokud se ale k informaci vracíme opakovaně v delších intervalech, mozek si ji zafixuje mnohem pevněji.
Triky pro lepší paměť
Zapamatovat si něco nemusí být dřina. Mozek funguje trochu jako sval. Když ví, jak s ním zacházet, odvděčí se výkonem. Stačí pár jednoduchých principů, které se dají začlenit do běžného dne.
Zaměřte pozornost a tvořte souvislosti
Nejlépe si vybavujeme to, čemu věnujeme opravdovou pozornost. Pokud se tedy učíte nové jméno, podívejte se člověku do očí a zopakujte ho nahlas. Ještě účinnější je propojit novou informaci s něčím, co už znáte. Třeba jméno Lenka si spojte s vaší kamarádkou stejného jména. Čím více souvislostí mozek vytvoří, tím snáz si informaci uloží.
Rozdělte si informace na kousky a hrajte si s nimi
Když je toho moc najednou, paměť se zahlcuje. Proto pomáhá dělení informací do menších bloků. Třeba telefonní číslo se pamatuje lépe po trojicích než jako desetimístný sled číslic. Skvěle fungují také mnemotechnické pomůcky, jako jsou říkanky, akronymy nebo vizuální představy.
Opakování a testování místo pasivního čtení
Přelouskat text několikrát po sobě nestačí. Mnohem účinnější je aktivně si informace vybavovat. Zkuste si je říct zpaměti, vysvětlit kamarádovi nebo si napsat krátký test. A když si opakování rozložíte v čase (dnes, zítra, za týden) mozek dostane šanci informaci zafixovat.
