Čeští spotřebitelé si stále častěji stěžují na růst cen potravin a akční nabídky, které ztrácejí smysl
Foto: Shutterstock
3 min
Ceny potravin v obchodech neustále rostou a mnohé slevy a výhodné nabídky se ukazují jako pouhá iluze. Zákazníci si stěžují na zmenšující se balení produktů za stejné nebo i vyšší ceny. Tento jev je známý jako smrskflace a vyvolává vlnu nespokojenosti.
Reklama
Více peněz za méně
Čeští spotřebitelé si stále častěji stěžují na růst cen potravin a akční nabídky, které ztrácejí smysl. Sleva na oko, menší balení a méně gramů za více peněz. Dříve výhodný nákup, dnes spíše jen marketingový trik.
Inflace se neprojevuje jen na cenovce, ale i v nenápadném smršťování balení - tzv. smrskflace. Inflace v Česku sice zpomaluje, ale ceny v obchodech se stále drží ve vysokých sférách. Lidé se ptají: Proč platíme víc za méně? Proč obchod tvrdí, že jde o slevu?
Smrskflace
Při klasické inflaci se zboží jednoduše zdraží. Její růst je jasně měřitelný. Naproti tomu smrskflace znamená, že platíte stejně, ale dostanete méně. Sušenky se tak prodávají ve stejném obalu, ale namísto 200 gramů mají jen 180 gramů. Jogurt vypadá na pohled totožně, ale obsah se zmenšil. Nebo v balení plátkového sýru už nenajdeme 8 kousků, ale jen šest.
Obchodníci se díky smrskflaci vyhnou otevřenému zdražení, které by odrazovalo zákazníka. Využívá chování spotřebitele, který si pamatuje cenu, ale už ne gramáž. Změnu hmotnosti zákazník snadno přehlédne, pokud zůstane stejný design či tvar produktu.
Reakce spotřebitelů
Přestože smrskflace je legální taktika, v zákaznících vyvolává frustraci a pocit oklamání. Kritika na sociálních sítích se jen hemží. Lidé sdílejí fotografie zboží, stěžují si na zmenšená balení za stejnou cenu. Mluví o podvodu a tichém zdražování. Někteří radikálové dokonce zvažují bojkot konkrétních supermarketů.
„Kupovala jsem máslo za 44 korun. Po slevě stojí 42, ale má o 20 gramů méně. To není sleva, to je výsměch,“
stěžuje si uživatelka na Facebooku. Zákazníci také reagují změnou svých nákupních zvyklostí. Například více porovnávají ceny mezi jednotlivými obchody a hledají různé alternativy. Dávají přednost privátním značkám obchodů, které bývají levnější a za stabilní ceny. Jiní zákazníci zas začínají nakupovat u farmářů, řezníků a pekařů. Cena sice může být o něco vyšší, ale dostanou kvalitu a přehledné ceny.
Reakce obchodních řetězců a expertů
Na kritiku spotřebitelů se vyjádřil například Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu. Poukázal zejména na dopad této frustrace:
„V posledních měsících výrazně roste agresivita zákazníků v obchodech. Stěžují si na zmenšování výrobků… ale odnášejí to naši zaměstnanci.“
Spotřebitelé si taky stěžují na fakt, že smrskflace není v Česku nijak regulována. Česka obchodní inspekce a spotřebitelské organizace by prý měly zasáhnout. ČOI v reakci doporučila ostražitost a pozorně sledovat měrné ceny.
