Ježci na zahradě: Jak jim pomoci přežít zimu a proč se vyplatí být jejich spojencem
Podzim má své kouzlo. Barevné listí, slunce, které si najde cestu i přes ranní mlhy, zasloužené...
Svět obojživelníků je plný překvapení, hlavně jejich reprodukční život. Ačkoli některé žáby, pokud se nechtějí množit, předstírají smrt, žáby Charlese Darwina se množí hlavou dolů. To není jediná zajímavost sexuálního života těchto žab.
Mistrovské kaligrafické dílo, nejvelkolepější a nejdůležitější dokument či lékařský papyrus mimořádné krásy a velikosti. Tak přesně takto někteří vědci nazývají Ebersův papyrus. Lékařský text, který nemá obdoby.
Jistě jste mnohokrát slyšeli, že „se to může stát každému“. Odborníci však vědí své - především to, že násilníci a lupiči si vybírají své oběti z řad lidí, kteří působí na ulici ztraceně, roztržitě či zranitelně. Nebuďte tedy jedním z nich, radí zkušení kriminalisté.
A rozhodně jí není cizí. Soukromý tajemník princezny z Walesu nastoupil na zodpovědnou pozici téměř po roce, kdy princezna byla bez "své pravé ruky".
Kniha džunglí je jedním z nejznámějších literárních děl. Příběh Mauglího znají díky bezpočtu filmových ztvárnění i lidé, kteří předlohu nečetli. Co zato mnozí netuší, je, že Mauglí měl skutečného předchůdce: Dinu Sanichara.
Otázka mimozemského života fascinuje lidstvo již po staletí. Při hledání odpovědí se vědci spoléhají na velmi odlišné metody. Proč předpokládají, že by s námi mimozemšťané komunikovali prostřednictvím rádiových signálů? A proč hledáme inteligenci mimo naši planetu?
Učivo druhého stupně základní školy již dává zabrat spoustě žáků. Vyzkoušejte si v našem kvízu, jak byste dopadli u zkoušek z různých předmětů. Osvěžíte si učivo přírodopisu, češtiny, matematiky nebo třeba fyziky.
O původu názvu posvátné hory Říp se příliš neví. Někteří badatelé poukazují na keltský původ, jiní se spíše kloní ke zdroji germánskému. Zdá se ale, že však podle novodobých bádání můžeme germánský původ vyloučit. Naskýtá se ale zcela nečekaná varianta výsledku jazykovědného pátrání…
Lidský žvýkací aparát se od neolitu až po novověk razantně změnil. Výzkum vědců z Lodže ukázal, čím si chrup člověka za posledních 6000 let prošel. A nebylo, či není, to nic pěkného.
Proč očkovat proti neštovicím, když je možná prevence v podobě čistoty? Tuto myšlenku šířil Alexander Milton Ross, který v očkování viděl pouze peníze, které připadnou lékařům. Pojďme se podívat na jeho příběh.