Máte nohy jako Afrodita či socha Svobody? Řecký prst o vás řekne víc než tisíc slov
Máte druhý prst na noze delší než palec? Pak možná nosíte dávný aristokratický „gen“ a kousek...
V dnešní době je pivovarnictví považováno spíše za mužskou záležitost. Ve středověku tomu však bylo jinak. Ženy si často přivydělávaly vařením piva, aby zaopatřily své rodiny. To se ale změnilo s rozšířením pomluv o neschopnosti a čarodějnictví.
Silphium bychom nyní na zahradě či louce hledali marně. Tato, dnes již vyhynulá rostlina, byla před dvěma tisíci lety oblíbenou v mnoha oblastech. Hojně využívána byla nejenom jako koření do tehdejších tradičních jídel. Měla také silné afrodiziakální účinky a používala se i v lékařství.
Pohádky jsou plné mystických příšer, od dráčků a jednorožců po Krakeny a Kerbery. Ale tato legendární stvoření nevznikla z ničeho. Mnohé z nich mají kořeny v přírodních bytostech nebo v mytologii různých kultur po celém světě.
Dlouhé sezení způsobuje hromadění krve v dolních končetinách, což vede k pocitu těžkých a oteklých nohou. Docházet může k tvorbě krevních sraženin, které, pokud se uvolní do oběhu, můžou způsobit velké zdravotní problémy. Co dělat, aby k tomu nedošlo?
Představa středověkého člověka jako špinavého a páchnoucího hnojem je mylná. V rámci možností lidé dodržovali různé hygienické návyky. Používali dokonce deodorant ze šalvěje, která má dezinfekční účinek a zabraňuje pocení.
Borovice limba roste zejména v centrálních Alpách na západě Rakouska a v okolních zemích. V Tuxských Alpách v Ampasser Kessel můžeme obdivovat nejstarší strom v Tyrolsku, borovici limba starou kolem 750 let, která byla roku 1926 prohlášena přírodní památkou.
Na počátku všeho byl Velký třesk! Náš svět tak, jako ho známe, vytvořil Bůh! Možná budete překvapeni, že toto ale nejsou jediné dvě teorie o vzniku života. Těchto teorií je totiž více. A to hned dvakrát. Každá z teorií vznikla v jiném časovém období a každá má své zastánce.
Syn vysloužilého důstojníka polského původu a české matky z jihočeské Blatné byl vychován v německém prostředí tehdejšího Trutnova.
Komfort domovů důchodců, který dnes drtivá většina civilizované společnosti dopřává starším generacím, nebyl vždy samozřejmostí. Starověké kmeny na území dnešního Švédska tak například řešili stárnutí populace po svém.
V dřívějších dobách byla existence moru znakem, že dojde k opravdu velké ztrátě na životech. V dnešní době je zdravotnictví na zcela jiné úrovni a není se čeho bát, avšak nesmíme zapomenout na tisíce životů ukončených kvůli moru, jakým byla například Černá smrt v roce 1665.