Čeho lidé nejvíce litují s postupujícím věkem? Toho, co nikdy nezkusili
Čeho lidé nejvíce litují s postupujícím věkem? Toho, co nikdy nezkusili. Možná přesně víte, o čem...
Existovalo v temném středověku otroctví? Všeobecně se tradovalo, že otroctví ve středověké Evropě neexistovalo. Existuje však vzkvétající skupina vědců, která dokazuje, že otroctví bylo v Evropě během středověku široce praktikováno v různých formách, vedle zajetí, nevolnictví a dalších typů nesvobody.
Mýdlo bylo známé již ve starověku a vyrábělo se uvařením tuku s popelem. Objevili jej Babyloňané před 4800 lety. Ale to není zdaleka všechno. Starověké národy totiž používaly podobnou kosmetiku jako my – znali zubní pastu i deodorant.
Hry a zábava zkrátka patří do života lidí. Již malé děti se učí si hrát a tím se učí i mnoha dovednostem. Provozovat hry a mít nějakou zábavu se promítalo do všech společenských vrstev.
Nechvalně proslulým byl Al Capone jako krutý mafiánský boss. Spousta lidí ho ale považovala i za člověka s dobrým srdcem. A to především proto, že bezmezně miloval svou rodinu a za doby velké hospodářské krize se snažil pomáhat i svému okolí.
Pradávný a posvátný les Giitune leží přesně na rovníku. Vzduch v jeho hustém podrostu a ve stínu vysokých stromů je však překvapivě chladný a často se jím mezi fíkovníky a liánami nesou zvuky vzácných posvátných gueréz.
„Ach! Jak sladce chutná káva, lepší než tisíc polibků, jemnější než muškátové víno. Kafe, kafe, musím to mít. A pokud mě někdo chce povzbudit, oh, dej mi šálek kávy!“ Zní libreto Kávové kantáty od Johanna Sebastian Bacha.
Říká se, že o dně oceánu toho víme mnohem méně než o povrchu statisíce kilometrů vzdáleného Měsíce. V hlubokých mořských vodách se přitom skutečně nachází celá řada živočichů, které člověk dosud neměl možnost spatřit.
V 19. století začaly anglické odbory, církve a další organizace zakládat takzvané „pohřební kluby" na pomoc chudým. Šlo vlastně o jistou formu pojištění. Členové platili měsíční či roční členský příspěvek a klub pak platil za výdaje spojené s pohřbem dotyčného. Výše příspěvku závisela na tom, jak honosné rozloučení si člověk přál.
„Když podnik funguje od roku 1911, musíme něco dělat správně. Bez webových stránek, sociálních sítí, bez reklam,“ říká specialista na focacciu a majitel ikonické pekárny v San Francisku. Tajný rodinný recept zná pouze on a jeho dcera.
Malý výběr zboží, podpultovky pro známé, fronty na banány a šarvátky o dovezená játra. Nemožnost cestování, v ulicích policajti kontrolující občanky a komandující kvůli malichernostem a potřeba „kádrové čistoty“ k získání dobrého místa nebo jistoty dostat se na vytoužená studia.