Zlaté tajemství Šumavy: Miliardy korun v řekách
Foto: vencav / Depositphotos
4 min
Šumava, perla české přírody, skrývá ve svých zelených hlubinách nejen nádherné lesy a klidná jezera, ale také zlaté tajemství. Tato část České republiky ukrývá pod svými korunami stromů poklady, které lákají nejen zlatokopy, ale i vědce a ochránce přírody.
Reklama
Minulost
Lidé hledají zlato již tisíce let. Není tomu divu, jelikož díky hledání zlata můžete skvěle zbohatnout. V České republice je cílem hledačů především Šumava. Ačkoliv se odborníci shodují, že se dá v České republice zlato rýžovat v jakémkoliv potoce nebo řece, rájem zlatokopů je již zmiňovaná Šumava. I přes dlouhá léta rýžování zlata, v řekách je stále spousta zlatých zrníček a šupinek.
Těžba zlata v České republice
Odborníci odhadují, že pod povrchem území České republiky může být ukryto až 500 miliard tun zlata. Tento fakt nás řadí mezi nejbohatší země světa v množství zlata na území.
Ale pozor! Průmyslová těžká těžba zlata v České republice je zakázána. Je to především kvůli tomu, že těžba velmi ničí životní prostředí.
Jak poznat pravé zlato
To jak poznat pravé zlato se hodí snad všem. Při koupi šperků se tak díky tomu vyvarujete koupi nepravého kousku. Pokud vyrazíte na výlet na místo, kde je naleziště zlata a bude se vám zdát, že jste zlato našli, budete se tak moct přesvědčit o jeho pravosti.
V přírodě si můžete zlato splést nejčastěji s chalkopyrity, pyrity nebo slídami, kterým se také přezdívá kočičí zlato.
-
Barva – zlato má žlutou barvu, která může být v různých odstínech, obvyklým odstínem je ten teplý až matný.
-
Magnetický test – jednou z prvních věcí, které můžete udělat, je vyzkoušet nalezený objekt přiložit k magnetu. Pokud nereaguje, pravděpodobně to bude zlato či jiný podobný prvek. Ovšem pozor, různé příměsi se zlatem mohou na magnet reagovat.
-
Tvar zlata – v našich podmínkách, má nejčastěji zlato tvar drobných a tenkých vloček, placiček a plíšků. Méně častým tvarem jsou malé izometrické nugetky a granule.
-
Váha – zlato je velmi těžký kov, jeho hustota je 19,3 g/cm³. Čím vyšší příměs stříbra má, tím jeho hmotnost může klesnout na cca 15 g/cm³. Ovšem hmotnost pyritu je 5,1 g/cm³ a slídy pouze 2,7-3,4 g/cm³. Díky tomuto faktu si můžete vzít stejně velký vzorek zlata a pyritu, a pokud bude zlato těžší, je šance, že je pravé.
Proč je tak velké množství zlata na Šumavě?
Šumavu tvoří převážně krystalické břidlice a žula. Žula je magmatická hornina, může obsahovat žíly a pukliny, kde se mohlo zlato formovat. Tyto pukliny mohou být významným prostředkem pro migraci a koncentraci zlata. Dalším důležitým faktem, který přispívá k migraci zlata je eroze půdy. V minulosti mohly kovy ve vodě reagovat s minerály v trhlinách, a mohly tak vznikat zlaté žíly. Další pohyby půdy pak odhalovaly postupně zlato, a to bylo rozšiřováno díky potůčkům a řekám. Kvůli vysoké hmotnosti zlata bylo postupně usazováno ve štěrku a písku a teď ho zlatokopové hledají díky rýžování.
Co potřebuji k rýžování zlata?
Snad každý z nás viděl někoho, jak rýžuje zlato, buď naživo, nebo na internetu. Existuje spousta míst, kde si to můžete vyzkoušet. Ovšem nerýžuje se zde zlato, ale jiné předměty. Pokud narazíte na rýžování zlata, nebude to pravé zlato, ale pouze pyrit, který se za zlato často vydává.
Samozřejmě budete potřebovat rýžovací pánev. Sehnat ji můžete nejčastěji z plastu nebo železa. Pro začátečníky jsou lepší ty plastové. Seženete je na internetu i v různých prodejnách s chovatelskými potřebami za pár korun. S plastovou pánví se manipuluje lépe než s kovovou a navíc má po stranách plastové žlaby, do kterých zlato zapadá.
Do pánve následně naberte směs štěrku a písku, krouživými pohyby pod proudem vody točte pánví a postupně se vám jiné kamínky a písek odplaví. Nakonec na dně zůstanou pouze těžší zlatinky.
