- Reality show Zrádci znovu zavítala na hrad s temnou minulostí plnou bolesti a krutosti
- Huderka má pověst věže, kde čas plyne jinak
- Mučírna, kde je slyšet šepot přiznání
- Hladomorny a tlukot uvězněných srdcí
- Nedobrovolný nájemník biskup Jan Augusta šeptá ve zdech vězení modlitby dodnes
- Na nádvoří, kde se účastníci reality show Zrádci potkávají, se popravovalo
- Jak si mysteriózní atmosféru Křivoklátu užít
- Hrad plný protikladů
Televizní kamery Zrádců už podruhé navštívili tento hrad, hrad plný legend, záhad a duchů královského žaláře
Křivoklát je víc než skála, cimbuří a královské erby. V jeho zdech zůstaly ozvěny výslechů, kroky vězňů, kteří se už nevrátili, i šeptané modlitby těch, kdo se báli tmy víc než meče. Vítejte na hradě, kde se historie mísí s mrazivou pověstí mučírny, hladomoren a ztracených životů.
Reality show Zrádci znovu zavítala na hrad s temnou minulostí plnou bolesti a krutosti
Křivoklát býval loveckým zámkem králů, ale dějiny z něj udělaly i věznici pro „nepohodlné“. Tahle dvojí identita je pro temné legendy klíčová. Vše, co mělo zůstat skryto, výslechy, nátlak, beznaděj, se odehrávalo uvnitř honosných stěn. Proto se od středověku traduje, že hrad je „pastí na duše“, zvenčí honosný, uvnitř neúprosný. Nebyl to však obyčejný žalář. Lidé, kteří zde nedobrovolně pobývali, byli výjimeční. Naháněli ostatním strach tím, co uměli, co kázali, jak smýšleli. Byli jiní a to mocné lidi vždy děsilo.

Huderka má pověst věže, kde čas plyne jinak
Nejznámější ze všech pověstí se točí kolem věže Huderky. Právě tady strávil část věznění alchymista Edward Kelley, muž, který sliboval transmutaci kovů a mluvu s anděly. Legenda říká, že v noci jsou v Huderce slyšet kroky, i když je věž prázdná, a že studený závan vzduchu přichází, přestože dveře i okna jsou zavřené. Stráže v minulosti dokonce zapisovaly zvláštní zvuky do hlášení. Slyšely našlapovat někoho na schodech, přestože tam nikdo nevkročil. Kdo ve věži zůstal na chvíli sám, pochopil, proč se návštěvníci vracejí s husí kůží.
Mučírna, kde je slyšet šepot přiznání
Křivoklátská mučírna je mýty obklopeným srdcem temných expozic. Návštěvníci tu vidí skřipec, palečnice, španělskou botu, šibenici i klády. Temné vyprávění se ani s léty nemění. Ubožák zažil nejdřív strašení, pak ukázku nástrojů, nakonec „zkušební dotek“. Stačilo pár otáček šroubem a každý začal mluvit. Tím utrpení vězňů nekončilo.
Vypráví se o vězních, kteří zde viděli světlo, něco jako drobnou škvíru ve zdi, paprsek svíce, podivný stín. A legenda je živá dodnes. Jednou za čas prý v mučírně zasvítí světlo, i když nikdo nesvítí.
Hladomorny a tlukot uvězněných srdcí
Na mnoha hradech se vypráví o hladomornách, Křivoklát není výjimkou. V podzemních vlhkých prostorách, kam nikdy nezasvítí slunce, jsou ve starých omítkách stopy, které svědčí o hlubokém zoufalství těch, kteří zde pobývali.
Obyvatelé zdejších prostor si dělali vryty v omítce, aby počítali dny svého utrpení, někteří psali i různé šifry, iniciály a prosbu k Bohu. Pověsti říkají, že kdo se takových proseb dotkne, uslyší tlukot cizího srdce. Není pro to vědecké vysvětlení. Prý jde o kapání vody někde poblíž nebo o rezonanci zdiva.
Nedobrovolný nájemník biskup Jan Augusta šeptá ve zdech vězení modlitby dodnes
Legendou křivoklátského „temna“ je příběh biskupa Jednoty bratrské Jana Augusty, vězněného 16 let. Říká se, že jeho modlitby ulpěly ve zdech. Strážní v 16. století prý popisovali, že v noci z jeho cely zní šeptání, přestože on sám byl vyčerpáním v mdlobách. Citliví návštěvníci slyší ve zdech jeho modlitby dodnes. Není to nic výjimečného. Existuje mnoho míst, kde síla bolesti a zoufalství zanechala stopy po staletí.

Na nádvoří, kde se účastníci reality show Zrádci potkávají, se popravovalo
Křivoklát znal i soudy a popravy. Pověsti se dotýkají chvílí, kdy se nádvoří měnilo v tribunál a v místo, kde končily životy nepohodlných. Lidé tu mívají zvláštní pocit nespravedlnosti, která se lepí na kůži, jako by staré nespravedlivé rozsudky stále hledaly svědky toho zvěrstva. Ať už šlo o vzpoury či náboženské spory, veřejný trest vtiskl místu stigma, které nezmizí.
Jak si mysteriózní atmosféru Křivoklátu užít
- Jděte pomalu. Temná místa nefungují na sprint. Vyhraďte si čas a dejte očím i uším zvyknout si na prostředí.
- Hledejte detaily. Rytiny v omítce, vyhlazené kameny, rýhy na dřevě. To jsou skutečné stopy minulosti.
- Pokud chcete mimořádný zážitek, respektujte atmosféru místa. Ticho v kapli, klid u bývalých cel…Tajemno se odhalí jen těm, kdo jsou citliví a umí v tichosti naslouchat.
Hrad plný protikladů
Nejde o hrůzu křiku a přízraků, spíš o neúprosný klid, který v celém sídle panuje. Hrad, který viděl slavnosti i výslechy, v sobě nese nepohodlnou pravdu o mocných tohoto světa. Stejné místo může hostit krále ráno a vyslýchat vězně večer. Kdo přichází pro legendy, dostane je, a s nimi i šelest skutečných dějin. Ti, kdo navštíví Křivoklát, nevyslechnou si jen strašidelné historky. Hrad je připomínkou toho, jakou cenu má svoboda, že i bolest má svou paměť a lidská vůle je tak křehká…