S příchodem křesťanství kněží neunesli silnou roli žen a narušili odvěkou rovnováhu mezi dobračkou a ježibabou

V dávných dobách, ještě v předkřesťanské kultuře, kdy slovanské kmeny vedly svůj prostý, magický život, zaujímaly ženy v místní komunitě důležité místo. Ženy byly přece matkami a pečovatelkami o rodinu a úcta k nim rostla s věkem.

Důležitým rysem, který odlišoval ženy, byl jejich monopol na znalosti bylinkářství, šarlatánství a lidového léčitelství. Ženy, které měly takové znalosti a uměly je využít, Slované nazývali věštkyněmi, moudrými ženami a později šarlatánkami. V lidovém podání se objevují i další jména žen s tajemnými a nepochopitelnými schopnostmi. Patřily mezi ně našeptávačky, moudré ženy, čarodějnice a čarodějky.

Záhadná dlouhověkost

V těchto těžkých dobách nebylo snadné dožít se vysokého věku, zejména pro ženy, pro které mohl každý porod skončit smrtí. Ke starým ženám, bohatým na znalosti a zkušenosti, se proto lidé chovali s velkou úctou blízkou uctívání.

Rovnováhu dobra a zla narušilo křesťanství

V mnoha kulturách byly ženy také spojovány s pozitivní, pečující magií. Existovala však i temnější zákoutí lidové mytologie, v nichž se ženy objevovaly jako démoni a zlé bytosti. Mezi tímto rozdělením na dobro a zlo panovala odvěká rovnováha, která byla narušena příchodem křesťanství.

Kněží nového náboženství nemohli přijmout vznešenou roli žen ve světě, který podle nich Bůh stvořil s ohledem na muže. Takové myšlení je dodnes patrné nejen v církevní hierarchii, ale i v křesťanských společnostech.

Staré ženy jako zlé bytosti v převleku za ženy

Staré ženy byly za starých časů velmi „vzácné“. Byly něčím nepřirozeným a znepokojivým. Zdá se, že mimo jiné i z tohoto důvodu jim byly přisuzovány nadpřirozené schopnosti a často byly podezřívány ze styků se zlem.

V lidové víře se říkalo, že ženám po smrti slibují služby bytosti z temného světa výměnou za dlouhověkost. Duše staré ženy měla být přenesena do odporného a odpudivého těla démona, který měl blíže k netvorovi než k člověku.

Ve slovanské mytologii existuje mnoho příkladů takových démonů. V podstatě každé místo, kde se dělo něco nepříjemného, bylo přisuzováno nějakému zlému duchovi, který se často promenádoval v těle staré ošklivé ženy.

Staroslovanská bába – informace a zajímavosti

• Slované své ženy uctívali. Existuje dokonce teorie, podle které ve slovanských společnostech vládly ženy.
• Ženy byly ztotožňovány s měsícem a moc démonických ženských postav byla nejsilnější za úplňku.
• Křesťanství dobře využilo lidovou víru v ženské démony. To se stalo podhoubím pro pozdější hony na čarodějnice a čarodějky.
• Více než polovina démonů v legendách má podobu ženy.
• Nejznámější babou ze slovanských legend je Baba Jaga.
• Mnohé postavy bab z legend byly přejmenovány na čarodějnice a čarodějky.
• Byly i hodné babizny, ale o těch už není slyšet.