Zabití svatého Václava byl možná jen omyl. Také další okolnosti byly nejspíš jinak, než nás učili
Foto: Public domain (neznámý autor), Wikimedia commons
4 min
Svatý Václav, patron české země a symbol české státnosti. Vzdělaný a zbožný panovník, který měl být dle legendy úkladně zavražděn svým bratrem Boleslavem. Ale co když to bylo jinak?
Reklama
Václavův obraz z legend
Kdo by neznal ze školních let legendu o svatém Václavovi. Jenže svatováclavské legendy neměly za cíl podat skutečný obraz jeho života. Jejich záměrem bylo splnit očekávání čtenářského publika o mírumilovném knížeti, který je zároveň spravedlivým soudcem, i zbožným a ctnostným člověkem až téměř mnichem.
Co mohlo být jinak, než nás učili?
Na kolik jsou legendy pravdivé? Zásadním problémem, který znesnadňuje poznání Václavova života, je žalostný nedostatek spolehlivých písemných pramenů. Moderní výzkumy však dokázaly odhalit některé pozoruhodné skutečnosti, které jsou v rozporu s mnohými legendami a všeobecnou představou…
Zemřel Václav jako velmi mladý?
Přesný rok narození svatého Václava neznáme, legendy se však shodují na roce 907. Horší je to s datumem jeho smrti, kterou sice legendy popisují poměrně detailně (dokonce uvádějí, že šlo pondělí), o přesném roce ale mlčí. Asi do 60. let 20. století se odborníci přikláněli k názoru, že zemřel 28. září 929 ve věku 22 let. Novější zkoumání legend a kronik historikem Dušanem Třeštíkem ale tuto hypotézu zpochybňuje a kloní se více k roku 935, kdy bylo Václavovi 28 let.
Antropolog Emanuel Vlček v 80. letech minulého století zkoumal kosterní pozůstatky mnohých Přemyslovců, včetně svatého Václava. Podle přírůstků na jeho zubech, jakýchsi „letokruhů“, určoval přibližný Václavův věk. Výsledek byl překvapivý – Václav mohl být v době smrti o 10 až 20 let starší, než uvádí kroniky. Profesor Jaroslav Brůžek z Univerzity Karlovy, ale vysvětlil, že je předčasné dělat závěry jen z jednoho testu, protože i mladí jedinci mohou jevit známky předčasného stárnutí chrupu a pro dávnou historii bohužel neexistuje dostatek srovnávacích vzorků.
Žil skromně a ctnostně téměř jako mnich?
Z některé ze staroslověnských legend se dozvídáme, že se Václav patrně rád napil alkoholu. Poté, co to večer se svými kumpány s vínem přehnal, spěchal hned ráno do kostela vyzpovídat se z hříchu. Jiná legenda opatrně naznačuje, že má Václav ctnosti, které nejsou příliš časté u ženatých mužů. Zdá se tedy, že byť byl ženatý, měl milenku, se kterou možná zplodil syna.
Byl bázlivý slaboch, který raději nepříteli platil, než aby bojoval?
Podle historika Zdeňka Kuchyňky je tato představa mylná. Výzkumy Václavových ostatků odhalily, že měl velmi mohutnou postavu a silné kosti. Zároveň byla patrná vyhojená zranění po ráně mečem. Navíc v Kristiánově legendě je zmínka o Václavově hrdinském boji se zlickým knížetem. Souboj měl Václav dobrovolně podstoupit místo svedení bitvy, aby zachránil životy svých válečníků.
Nechal Václava úkladně zavraždit jeho bratr?
Historik Dušan Třeštík v roce 2001 vyrukoval s hypotézou nechtěného zabití. Podle něj mělo mezi bratry dojít k sporu, který vyústil k fyzické potyčce. Boleslavovi služebníci přispěchali pánovi na pomoc a v domnění, že mu jde o život, zabili knížete Václava. Teorii podporuje fakt, že tři roky poté nechal Boleslav – snad z lítosti a uvědomělé viny – převést ostatky svého bratra ze Staré Boleslavi do nové kaple u kostela sv. Víta na Pražském hradě, kde leží dodnes. Tímto obřadním aktem přenesení ostatků vlastně Boleslav svého bratra svatořečil.
Přesné okolnosti a datum Václavovy smrti jsou však dodnes záhadou, což podporuje vznik řady spekulací. Doufejme, že budoucnost brzy přinese nové poznatky, a my tak konečně zjistíme pravdu.
