Reklama

Neuvěřitelná smrt Roalda Amundsena. Ztroskotání, které nemohl přežít

Neuvěřitelná smrt Roalda Amundsena. Ztroskotání, které nemohl přežít Foto: Public domain (neznámý autor), Wikimedia commons
Publikováno:
5 min

Mnoho mužů – polárních badatelů a průzkumníků – našlo na svých expedicích smrt, a to většinou v nepředstavitelně krutých podmínkách. Nejinak na tom byl ten nejvýznamnější z nich – Roald Amundsen.

Reklama

Tento norský polárník a badatel žil v letech 1872–⁠1928. Byl nejvýznamnější postavou éry nazývané hrdinský věk průzkumu Antarktidy. Jeho matka si přála, aby se stal lékařem. Po její smrti však okamžitě opustil universitu, neboť pozemní arktické expedice pro něj byly nesmírnou výzvou a v podstatě smyslem života – jeho polární ambice v něm zabíraly nejdůležitější místo. Zbrázdil všechna polární moře a mezitím studoval fyziku, astronomii a geodézii v Německu. Amundsen žil jako dobrodruh a jako dobrodruh také zemřel…

Fotografie z ledna 1920 – Amundsen drží v podpaží lední medvědici Marii, kterou se snažil vycvičit, aby tahala saně. Pokus se však nezdařil. Zdroj: Public domain (neznámý autor), Wikimedia commons

Expedice, které Amundsen vedl

  • nejprve se v letech 1897–⁠1899 zúčastnil na palubě lodi Belgica antarktické expedice Adriena de Gerlache, a to jako první důstojník; byla to první výprava, která přezimovala v Antarktidě; další výpravy již sám vedl
  • v letech 1903–⁠1906 výprava, jíž velel, na šalupě Gjøa úspěšně překonala Severozápadní průjezd, což je námořní cesta mezi Atlantským a Tichým oceánem přes Severní ledový oceán, a to podél severního pobřeží Severní Ameriky přes kanadské arktické souostroví (pozn.: existuje též Severovýchodní průjezd – to je východní cesta podél arktického pobřeží Norska a Sibiře); na této výpravě strávili polárníci dvě ukrutné zimy (1903–⁠1904 a 1904–⁠1905), kdy byla Gjøa zamrzlá v polárním ledu – tehdy Amundsen, mimo jiné, zjistil, že severní magnetický pól Země není na jednom místě, ale že se přemísťuje
  • roku 1910 na lodi Fram následovala cesta do Antarktidy, kterou plánoval a připravoval téměř rok Roald Amundsen; plavil se z Madeirských ostrovů do Zátoky velryb v Antarktidě podél Rossova moře; expedice po mnoha útrapách dorazila na místo v lednu 1911 a jako první na světě dosáhla jižního pólu 14. prosince 1911
  • docílit severního pólu Severovýchodní cestou se Amundsen pokusil roku 1908, a to na lodi Maud; výprava však nebyla úspěšná, a tak bylo rozhodnuto zdolat severní pól letecky – to se stalo skutečností až 12. května 1926 na vzducholodi Norge, která tehdy ze Špicberk přeletěla nad severním pólem a doletěla na Aljašku; výpravy se jako pilot zúčastnil italský generál Umberto Nobile Roald Amundsen | Biography, Facts, Expeditions, South Pole, Northwest Passage, & Death | Britannica, s nímž se Amundsen rozešel ve zlém, neboť se tito muži nedokázali dohodnout, který z nich se o výsledek expedice více zasloužil
  • poslední výpravou Roalda Amundsena nebyla kupodivu arktická expedice, nýbrž záchranná mise pro vzducholoď Italia, již řídil Nobile a která po přeletu nad severním pólem ztroskotala v Arktidě; tato výprava se uskutečnila v červnu 1928 hydroplánem a tehdy Amundsen beze stopy zmizel… Ani tříměsíční pátrání po něm či jeho ostatcích nepřineslo žádné výsledky, a tak bylo definitivně zastaveno a polárník byl prohlášen za mrtvého; poznámka: ztroskotanou posádku Italie, včetně Nobileho a českého fyzika Františka Běhounka zachránil po sedmi týdnech přežívání na ledové kře sovětský ledoborec Krasin
Rok 1911 – Roald Amundsen a Helmer Hanssen setrvali na jižním pólu několik dní a během té doby prováděli různá pozorování a zaznamenávali vědecká data. Zdroj: Public domain (neznámý autor), Wikimedia commons

Poslední výprava Roalda Amundsena

K záchranné misi byl použit takzvaný Amundsenův francouzský létající člun Latham 47, který se domů již nikdy nevrátil. Odlétal z Norska a směřoval na Špicberky. Předpokládá se, že letadlo havarovalo za silné mlhy v Barentsově moři – poblíž pobřeží Tromsø v Norsku byly nalezeny pozůstatky letounu, zejména plovák, který byl upraven jako vor, a zdá se tedy, že posádka letounu ještě nějaký čas bojovala o život. Ještě v letech 2004 a 2006 použilo Norské královské námořnictvo bezpilotní ponorku Hugin, která měla pátrat po troskách Amundsenova letadla; ani tentokrát se z jeho letu nenašlo vůbec nic.

Vzducholoď Norge v hangáru před transpolárním letem Amundsen-Ellsworth. Ze Špicberk loď přeletěla nad severním pólem 12. května 1926. Zdroj: Everett Collection / Shutterstock

Reklama
Reklama