Za Husáka visel v každém obýváku. Kdo ho prodá, dostane od sběratelů až 5 000 Kč
Visí na stropě, skleněné trubice chytají světlo a vy si najednou vzpomenete – přesně takový svítil u babičky v obýváku. Československý design ze sedmdesátých let dnes prožívá renesanci. Lustry, které kdysi zdobily tisíce domácností, se staly vyhledávaným sběratelským artiklem. Co za tím stojí a proč právě teď?
Když procházíte starožitnostmi nebo prohlížíte inzeráty na vintage osvětlení, pravděpodobně vás zaujme jeden opakující se vzor. Kovová konstrukce, z níž visí skleněné trubice – čiré, mléčné, někdy barevné. Elegantní jednoduchost, která nepotřebuje zbytečné ozdoby. A právě v tom tkví kouzlo.
Design, který přežil svou dobu, má vždycky příběh. Tento konkrétní typ lustru pochází z dílny Jaroslava Bejvla staršího, respektované osobnosti československého průmyslového designu. V sedmdesátých letech minulého století vytvořil osvětlení, které mělo být dostupné, funkční a zároveň esteticky čisté. Skleněné trubice vyráběl podnik Kamenický Šenov – tradiční centrum sklářské výroby s dlouhou historií precizního řemesla.
Dnes se po těchto lustrech shání nejen sběratelé retro designu, ale i mladí lidé, kteří hledají autentický kus s duší. Není to náhoda. Jde o kombinaci nostalgie, kvality materiálu a nadčasového vzhledu, který funguje v moderním interiéru stejně dobře jako před padesáti lety.
Jak poznat originál?
Problém nastává ve chvíli, kdy chcete ověřit, že máte před sebou skutečně autentický kus. Mnoho svítidel z té doby ztratilo výrobní štítky – buď při renovacích, nebo prostě časem. Bez nich je identifikace komplikovanější, ale ne nemožná.
Klíčem je detailní znalost konstrukce. Kovová montura má specifický způsob zpracování, skleněné trubice mají charakteristickou strukturu skloviny a způsob broušení. Kamenický Šenov používal technologie, které zanechaly stopy – drobné detaily ve zpracování povrchu, tloušťka stěn, způsob zasazení trubic do kovového držáku. Zkušený sběratel nebo restaurátor dokáže tyto znaky rozpoznat.
„Když jsem koupil lustr po babičce, nevěděl jsem, co mám. Až když jsem ho ukázal znalci, zjistil jsem, že jde o Bejvla. Teď ho mám v obýváku a každý se ptá, kde jsem ho sehnal“ vzpomíná Tomáš, který svítidlo zdědil a zpočátku ho chtěl vyhodit.
Právě takové příběhy nejsou výjimkou. Mnoho lidí má doma poklad, aniž by o tom vědělo. A právě proto roste zájem o odborné posouzení – nejen kvůli ceně, ale i kvůli historické hodnotě.
Co dělá z lustru investici?
Sběratelská hodnota československého designu z období normalizace roste. Není to jen sentimentální záležitost – jde o reálný trh s jasnými pravidly. Cena konkrétního kusu závisí na několika faktorech: stavu zachování, kompletnosti, dokumentovatelném původu a samozřejmě poptávce.
Lustr v perfektním stavu, se všemi původními skleněnými trubicemi, funkční elektroinstalací a ideálně s výrobním štítkem může dnes dosáhnout hodnoty kolem pěti tisíc korun. Pokud jde o vzácnější variantu – například s barevným sklem nebo neobvyklou konfigurací – cena může být ještě vyšší.
Zajímavé je, že hodnota těchto kusů postupně stoupá. Před deseti lety se podobné lustry prodávaly za pár stokorun, dnes je situace jiná. Důvod? Rostoucí zájem o autentický vintage design, omezená dostupnost kvalitních kusů a generační posun – lidé, kteří s těmito věcmi vyrostli, je dnes vnímají jinak.
Odborníci na trh s designem upozorňují, že pokud trend pokračuje, můžeme v příštích letech očekávat další nárůst cen. Zejména u dobře zdokumentovaných kusů od známých autorů.
Péče, která prodlouží život
Máte-li doma takový lustr, vyplatí se o něj pečovat správně. Kovová montura potřebuje šetrné čištění – žádné agresivní chemikálie, které by mohly poškodit původní povrchovou úpravu. Nejlepší je jemný hadřík, vlažná voda a případně mírný čisticí prostředek určený na kovy.
Skleněné trubice jsou odnímatelné, což usnadňuje údržbu. Dají se vyjmout, omýt a vrátit zpět. Při manipulaci je ale třeba opatrnosti – historické sklo může mít vnitřní napětí, které při neopatrném zacházení vede k prasknutí.
Častou otázkou je, co dělat s původní elektroinstalací. Tahový vypínač, staré kabely – to vše patří k autenticitě svítidla. Z hlediska bezpečnosti je ale nutné nechat elektřinu zkontrolovat odborníkem. Pokud je kabeláž v pořádku, není důvod ji měnit. Pokud ne, lze ji vyměnit tak, aby zásah byl co nejméně invazivní a historická hodnota zůstala zachována.
„Nechal jsem lustr přezkoušet elektrikářem a ukázalo se, že kabely jsou ještě v dobrém stavu. Jen jsem musel vyměnit objímky, ale jinak jsem do toho nezasahoval. Funguje perfektně“ říká Martin, který svítidlo renovoval pro svůj byt.
Proč právě modulární osvětlení?
Jaroslav Bejvl starší patřil k designérům, kteří chápali, že dobrý design musí být nejen krásný, ale i praktický. Modulární konstrukce – tedy možnost měnit počet a uspořádání skleněných trubic – byla v sedmdesátých letech inovativní myšlenkou.
Umožňovala přizpůsobit osvětlení konkrétnímu prostoru, usnadňovala přepravu i skladování. Lustr se dal rozložit, zabalit a přepravit bez rizika poškození. To byla obrovská výhoda v době, kdy se lidé často stěhovali a nábytek i osvětlení musely být mobilní.
Dnes tento princip oceňujeme ještě víc. V době, kdy se stěhujeme častěji než kdy jindy, je možnost rozložit a znovu sestavit svítidlo stále aktuální. A právě proto tyto lustry tak dobře fungují v současných interiérech.
Kolik jich vlastně bylo?
Přesná čísla o objemu produkce tohoto konkrétního modelu se obtížně hledají. Archivy podniku Kamenický Šenov sice existují, ale ne všechny záznamy jsou kompletní nebo veřejně dostupné. Víme ale, že šlo o sériovou výrobu – lustry se vyráběly v tisících kusech a distribuovaly po celém Československu.
To ale neznamená, že jsou dnes běžné. Mnoho kusů se za desetiletí ztratilo, poškodilo nebo skončilo na skládce. Zachovalé exempláře jsou vzácnější, než by se mohlo zdát. A právě to je další faktor, který ovlivňuje jejich hodnotu.
Sběratelé se shodují, že najít kompletní, nepoškozený kus s původní elektroinstalací je dnes spíš výjimka než pravidlo. Pokud máte takový lustr doma, máte štěstí.
Design, který přežil půl století, má v sobě něco výjimečného. Není to jen věc estetiky – je to spojení řemesla, funkčnosti a příběhu. A možná právě proto se k těmto lustrům vracíme. Protože v době, kdy je všechno rychlé a jednorázové, připomínají, že kvalita vydrží.