Za Husáka končily zapomenuté v knihách. Dnes mají některá exlibris cenu až čtvrt milionu

Jako děti jste je vídali v babiččině knihovně. Malé obrázky vlepené na vnitřní straně desek, často s ozdobným písmem a jménem majitele knihy, platily nenápadnou dekoraci. Dnes se ale z některých exlibris staly vyhledávané sběratelské poklady, za které jsou lidé schopni zaplatit částky připomínající cenu ojetého auta.

Exlibris, neboli knižní značka, má jednoduchý účel: sděluje, komu kniha patří. Jenže v českém a slovenském prostředí se z obyčejné vlastnické známky postupně stalo malé umělecké dílo. Grafici, malíři a ilustrátoři do několika centimetrů papíru dokázali vtěsnat humor, symboliku, mystiku i dokonale propracované detaily. A právě proto dnes sběratelé nehledají jen staré knihy, ale i to, co je vlepené uvnitř.

Mnoho lidí přitom dodnes netuší, že doma možná schovávají něco cenného. Exlibris totiž často končila v antikvariátech společně s knihami, aniž jim někdo věnoval větší pozornost. Za socialismu je lidé běžně přehlíželi. Některé skončily zapomenuté v knihovnách, jiné děti používaly jako obrázky nebo záložky. Dnes se situace změnila. Sběratelský trh objevil, že právě drobná grafika může mít vysokou hodnotu.

Přečtěte si také

Seznam běžných věcí z osmdesátek, které mají teď pro sběratele obrovskou cenu. Máte doma něco?

9. 5. 2026

Malé obrázky velkých autorů

Nejlevnější exlibris známých autorů se dají koupit za pár stovek. Třeba práce Jiřího Boudy se často pohybují kolem 100 až 800 korun. Karel Demel bývá o něco dražší, přibližně mezi 300 a 1 500 korunami. U Vladimíra Suchánka už ceny běžně stoupají na několik tisíc, zvlášť pokud jde o signované tisky v dobrém stavu.

Velký zájem je dlouhodobě o Adolfa Borna. Jeho typický humor, fantazie a snadno rozpoznatelný styl fungují i v malém formátu exlibris. Běžné kusy se prodávají za několik tisíc korun, vzácnější práce mohou stát i kolem osmi tisíc. Podobně je na tom Oldřich Kulhánek, jehož grafiky sběratelé milují pro preciznost a detail. U něj už ceny často překračují desetitisícovou hranici.

Exlibris jako umělecké dílo

Pak přichází jména, která dokážou rozbušit srdce každému sběrateli grafiky. Albín Brunovský je dnes považován za jednu z největších legend středoevropské imaginativní grafiky. Jeho exlibris bývají technicky dokonalá a neuvěřitelně detailní. Ceny se běžně pohybují od pěti do čtyřiceti pěti tisíc korun, výjimečné kusy i výš.

Ještě dál se dostávají práce Jana Zrzavého. Tady už nejde jen o exlibris, ale o sběratelskou raritu spojenou s jedním z nejvýznamnějších českých malířů 20. století. Zachovalé kusy mohou stát desítky tisíc korun a na aukcích není výjimkou cena kolem šedesáti tisíc.

A pak je tu Josef Váchal. Jméno, které mezi sběrateli funguje skoro magicky. Mystik, grafik, spisovatel a samorost, jehož práce mají úplně jinou atmosféru než většina běžné knižní grafiky. Váchalova exlibris jsou dnes extrémně vzácná. Obyčejnější kusy začínají kolem patnácti tisíc korun, ale výjimečné práce mohou stát přes dvě stě padesát tisíc. A když se objeví něco opravdu unikátního, cena může vystřelit ještě mnohem výš.

Přečtěte si také

Porcelánová mísa na polévku po babičce může mít velkou hodnotu. Možná ji máte doma i vy

10. 5. 2026

Možná ho máte doma i vy

Na hodnotě přitom nezáleží jen autor. Důležitý je také počet existujících tisků, podpis, technika, stav papíru nebo příběh původního majitele. I malé poškození může cenu výrazně snížit. Naopak dobře dochovaný kus s jasnou proveniencí dokáže sběratele doslova rozpálit.

Možná právě proto dnes lidé znovu otevírají staré knihovny po rodičích a prarodičích. Mezi zaprášenými stránkami totiž nemusí čekat jen dávno zapomenuté romány, ale i drobná grafická díla, která byla desítky let přehlížená. To, co kdysi vypadalo jako bezvýznamný obrázek nalepený v knize, může mít dnes hodnotu malého pokladu.