Vzdušný proud nad Evropou: Neviditelný tvůrce dějin posledních sedmi století

Mohutný vzdušný proud ve výšce přibližně 10 kilometrů nad zemským povrchem funguje jako obrovská řeka proudící od západu k východu. Vlní se, mění směr a jeho „koryto“ se čas od času výrazně posune. Polární tryskové proudění (polar jet stream) hraje zásadní roli v utváření klimatu evropského kontinentu – a nová vědecká práce publikovaná v časopise Nature prokazuje, že tomu tak je nejméně sedm století.

Klimatická houpačka táhnoucí se přes kontinent

Běžně se polární tryskové proudění pohybuje mezi 50. a 60. rovnoběžkou severní šířky – zhruba v pásu mezi Prahou a Stockholmem. Výzkum však ukazuje značnou variabilitu jeho polohy, která může v extrémních případech oscilovat mezi 40. a 70. rovnoběžkou. Prakticky to znamená posun od severní Afriky až k severu Skandinávie.

Když proud zaujme severnější pozici, přináší do Británie a severozápadní Evropy chladnější a deštivější léta. Současně však jižní a jihovýchodní části kontinentu zažívají teplo a sucho. Při jižnější poloze proudu nastává opačná situace – severozápad se těší teplému a suchému počasí, zatímco jihovýchod čelí chladu a dešťovým přeháňkám.

Je to jako klimatická houpačka napříč Evropou. Když je nahoře sever, je dole jih, a naopak, vysvětluje spoluautorka studie Isabel Dorado-Liñán.

Tento mechanismus ovlivňuje daleko víc než jen teploty a srážky. Má dopad na úrodu, ceny potravin i šíření epidemií.

Přečtěte si také

HOSPODSKÝ KVÍZ: Tady se láme sebevědomí i zkušených hráčů

31. 7. 2026

Letokruhy jako klíč k minulosti

Jak mohli vědci zjistit pohyby tryskového proudění v dobách, kdy neexistovaly meteorologické stanice? Odpověď poskytly letokruhy stromů sahající až do období kolem roku 1300. Výzkumný tým analyzoval letokruhy borovic z Británie, Alp a severovýchodního Středomoří.

Stromy v těchto lokalitách citlivě reagují na teplotní změny – v teplých letech vytvářejí širší letokruhy, v chladných užší. Srovnáním vzorků z různých evropských regionů dokázali vědci rekonstruovat pozici tryskového proudění s pozoruhodnou přesností.

Letokruhy jsou jako přírodní archiv klimatu. Každý rok zaznamenávají, jaké bylo počasí, a my z nich teď můžeme číst jako z otevřené knihy, říká spoluautor studie Ulf Büntgen.

Domino efekt od nebe k zemi

Vědci zkonfrontovali rekonstruovanou polohu jet streamu s historickými záznamy o úrodě, cenách potravin, epidemiích a úmrtnosti. Výsledky odhalily překvapivě silné vazby.

V letech se severní pozicí proudění trpěla jihovýchodní Evropa častěji lesními požáry. Jižní pozice naopak přinášela do této oblasti záplavy. V Británii vedla severní pozice jet streamu k vyšším cenám obilí a zvýšené úmrtnosti.

Tento proces funguje jako domino efekt: pozice jet streamu ovlivní počasí, to dopadne na úrodu, což se promítne do cen potravin a nakonec ovlivní zdraví populace.

Je fascinující vidět, jak tento atmosférický fenomén ovlivňoval životy milionů lidí po staletí, aniž by o tom měli tušení, poznamenává Valerie Trouet, spoluautorka studie.

Velký hladomor a epidemie moru

Mezi nejdramatičtější události středověké Evropy patřil Velký hladomor v letech 1315-1317. Předcházela mu série mimořádně chladných a deštivých let, která zničila úrodu napříč severní Evropou.

Data prokazují, že v tomto období bylo tryskové proudění abnormálně posunuté na jih. To přineslo do severní Evropy extrémně vlhké a chladné počasí, které vyústilo v katastrofální neúrodu.

O několik desetiletí později, v roce 1347, zasáhla Evropu epidemie moru známá jako černá smrt. Zajímavé je, že šíření moru korelovalo s obdobími, kdy bylo proudění také posunuto jižněji. To vytvářelo v jihovýchodní Evropě chladnější a vlhčí podmínky, které mohly podporovat šíření nemoci.

Přečtěte si také

Planety vzdálené tisíce světelných let žádný přístroj nevyfotí. Jak je vědci najdou?

31. 7. 2026

Malá doba ledová a hon na čarodějnice

V 16. a 17. století procházela Evropa obdobím známým jako malá doba ledová. Studie dokládá, že v této epoše se proudění často nacházelo v jižnější pozici, což přinášelo chladnější počasí do velké části kontinentu.

Ochlazení mělo dalekosáhlé důsledky. Vedlo k neúrodám, hladomorům a sociálním nepokojům. Někteří historici dokonce spekulují, že mohlo přispět k nárůstu čarodějnických procesů, protože lidé hledali viníky za špatnou úrodu a nepřízeň počasí.

Od Francouzské revoluce po napoleonské tažení

Konec 18. století přinesl do Evropy bouřlivé změny. Francouzská revoluce v roce 1789 byla částečně spuštěna vysokými cenami chleba v důsledku špatné úrody. Data ukazují, že léta předcházející revoluci byla charakterizována severní pozicí proudění, což přinášelo do Francie teplejší a především mnohem sušší počasí negativně ovlivňující sklizně.

V roce 1812 ztroskotalo Napoleonovo tažení do Ruska částečně kvůli mimořádně tuhé zimě. Ukazuje se, že tato zima souvisela s extrémně jižní pozicí polárního proudění, což umožnilo pronikání arktického vzduchu hluboko do Evropy.

Průmyslová éra a sovětský hladomor

S nástupem průmyslové revoluce v 19. století se začal vztah mezi klimatem a společností měnit. Lidé získali větší kontrolu nad produkcí potravin a byli méně závislí na rozmarech počasí. Přesto výzkum ukazuje, že výkyvy v pozici jet streamu stále ovlivňovaly úrodu a ceny potravin.

Sucho, které přispělo k tragickému hladomoru v Sovětském svazu v letech 1932-1933, souviselo podle studie se severnější pozicí proudění.

Znepokojivé změny v posledních desetiletích

V nedávné době vědci pozorují, že se tryskové proudění chová jinak než v minulosti. Častěji se ocitá v extrémních polohách a déle v nich setrvává.

Důsledky těchto změn mohou být závažné. Delší setrvávání tryskového proudění v extrémních polohách může vést k intenzivnějším a déle trvajícím vlnám veder, sucha, povodní a lesních požárů.

Ruská vlna veder v roce 2010, která způsobila rozsáhlé lesní požáry a vedla k úmrtí přibližně 55 000 lidí, byla spojena s extrémně severní polohou tryskového proudění.

Co nás čeká v budoucnosti

Studie poskytuje cenný pohled na to, jak tryskové proudění ovlivňovalo evropské klima v minulosti. To může pomoci vědcům lépe předpovídat jeho chování v budoucnosti v souvislosti se změnou klimatu.

Naše zjištění podtrhují důležitost zohlednění variability tryskového proudění při hodnocení budoucích klimatických rizik. Pochopení tohoto fenoménu je klíčové pro přizpůsobení se měnícímu se klimatu, uzavírá Valerie Trouet.

Výzkum také ukazuje, jak úzce je lidská společnost spjata s klimatickým systémem. I když dnes máme sofistikované předpovědní modely a technologie, které nám pomáhají zvládat výkyvy počasí, jsme stále do značné míry závislí na rozmarech atmosféry.

Tryskové proudění tak zůstává jakýmsi neviditelným dirigentem evropského klimatu. A stejně jako dobrý dirigent dokáže z orchestru vyloudit harmonii i kakofonii, i tryskové proudění může Evropě přinést jak příznivé podmínky, tak ničivé extrémy.