Rčení „všechny cesty vedou do Říma" souvisí s pupkem i drancováním
Foto: Milliarium Aureum na Forum Romanum v Římě. Zdroj: Rijksmuseum / Public domain, Wikimedia commons
Je to téměř neuvěřitelné, ale obyvatelé Říma znají nejen rok založení svého města, ale dokonce i den. Prý se to stalo 21. dubna roku 753 př. n. l. Nikdo přesně neví, jak k tomuto datu došli, ale v tento den Římané slaví své „Natali di Rome - zrození Říma".
O vzniku Říma existuje mnoho legend. Jedna z nich říká, že město založil slavný hrdina Aeneas, který přišel na Apeninský poloostrov po zničení Tróje. Jiná legenda vypráví o jeho založení Romulem a Remem, syny boha Marta, které kojila vlčice. Po sporu o jméno města zvítězil Romulus, zatímco Remus zahynul.
Zpět do Říma po souši i po vodě
Zkoumané rčení vyjadřuje přesvědčení, že různá řešení, cesty a způsoby mohou nakonec vést k vytouženému cíli. Jedna z verzí původu rčení pochází od autora knihy Jaké to je říkat... Olgy Spalové:
Na konci 1. století se Římská říše rozkládala od Egypta po dnešní Anglii, od Kaspického moře po Atlantský oceán a zahrnovala rozsáhlá území podél pobřeží Středozemního moře, Palestinu, Sýrii, Mezopotámii, Arménii, Turecko, Černomoří, Řecko, Makedonii a země podél Dunaje, Nizozemí, celou Francii, Španělsko a samotnou Itálii.
Římské legie pochodovaly po důmyslně vybudovaných cestách do všech částí této velké říše a bohatství z dobytých zemí se do Říma valilo ze všech stran. Naše dnešní rčení tedy nebylo výplodem fantazie: všechny cesty po souši i po vodě skutečně vedly do Říma, a to doslova a do písmene.
Cesty se sbíhaly k pupku světa
Druhá verze výkladu pochází z knihy Proč se to říká? Stanislava Kovářová, kde původ rčení vysvětluje následovně. V roce 29 n. l. nechal první římský císař Augustus (27 př. n. l. - 14 n. l.) postavit v jihozápadní části Fora Romana poblíž Saturnova chrámu tzv. zlatý milník (latinsky milliarium aureum - viz úvodní snímek - pozn.). Stál v pomyslném středu římského impéria a sbíhaly se k němu veřejné cesty vedoucí různými branami do Říma. Zlatý milník v podobě mramorového válce stál na čtvercovém podstavci, byl pokryt bronzovými deskami a vyryty na něm byly názvy hlavních měst římských provincií a jejich vzdálenost od Říma. Odtud možná pochází rčení, že všechny cesty vedou do Říma."
Ať už toto rčení pochází odkudkoli, říše se ve 4. století rozdělila na západní a východní část a její sláva začala upadat. K úpadku říše přispěla korupce, morální úpadek a nájezdy různých národů, jako byli Germáni, Hunové a Vandalové. Řím prošel různými politickými formami, od monarchie a republiky až po císařství, jehož vliv trval téměř tisíc let. Po jeho pádu byl na jeho troskách založen papežský Řím, který se stal mocným politickým a kulturním centrem středověké Evropy.
Použití v cizích jazycích
Nejen čeština používá toto římské rčení. Ekvivalenty v jazycích evropských států jsou toho důkazem:
Německy: Alle Wege führen nach Rom.
Slovensky: Všetky cesty vedú do Ríma.
Slovinsky: Vse/mnoge poti vodijo v Rim.
Maďarsky: Minden út Rómába vezet.
Italsky: Tutte le strada portano a Roma.