Víte, co je pleń? Bizarní fenomén se mnohým zdá nechutný

Víte, co je pleń? Bizarní fenomén se mnohým zdá nechutný

Foto: Szymon Bartosz / Shutterstock

Aktualizováno:
2 min
Pamatujte, že každý komentář bývá zprávou o komentujícím.
Děkujeme za vaše komentáře.

Poláci ho nazývají „pleń“, Němci zase „Heerwurm“. A přestože se zdá, že jde o jeden organismus, ve skutečnosti jde o desetitisíce jedinců.

Poláci ho nazývají „pleń“, Němci zase „Heerwurm“. A přestože se zdá, že jde o jeden organismus, ve skutečnosti jde o desetitisíce jedinců.

Již v 17. století si přírodovědci ve střední Evropě všimli mimořádně bizarního fenoménu. Pozorovali jakési obrovské slizké hady dlouhé až deset metrů, kteří se pomalu pohybovali, a jejich povrch se doslova hemžil. Teprve při bližším pohledu si všimli, že se nejedná o jednoho tvora, ale o migraci larev much, které později dostaly latinské pojmenování Sciara militaris.

Poláci, kteří si fenoménu všimli jako první, ho pojmenovali pleň. Byl pro ně záhadou a dnešní vědci nejsou o moc chytřejší. Také nevědí, proč se larvy přesouvají tímto poněkud nechutně vypadajícím způsobem.

Symbol úrody

První zmínky o pleni pocházejí ze 17. století z oblasti Slezska. Lidé si ho tehdy vysvětlovali různě. V některých vesnicích ho považovali za symbol budoucí prosperity, v jiných naopak za předzvěst nešťastných událostí. Ti z první skupiny larvy sbírali, sušili je a rozhazovali po pozemcích, aby si zajistili bohatou úrodu.

Larvy se hemží Evropou

Reklama

Po druhé světové válce se v Polsku vyskytla asi stovka pozorování pleňů, přičemž některé z nich se podařilo také natočit. Konkrétně v polské části Karpat, národním parku Biebrza a v Bielovežském pralese. I když první zmínky o pleni pocházejí z Polska, zmínky o jeho existenci se již vyskytly i v Rusku, Litvě, Švédsku, Norsku, Bavorsku, Maďarsku a Švýcarsku.

Larvy drobné mušky fungus gnat: Sciara militaris.
Fotka od Henrik Larsson / Shutterstock

Ani vědci nevědí

Vědecké vysvětlení zvláštního fenoménu zatím chybí. Předpokládá se však, že larvy se organizují proto, aby byly schopny dosáhnout vyšší rychlosti a minimalizovat výdej energie. Plazí se po sobě jako po dopravníkovém pásu, vrchní larvy přelézají přes spodní, které se také pohybují, čímž dosahují dvojnásobné rychlosti. Potom však musí ony jistý čas strávit vespod. Přesto se celý pleń pohybuje 1,5násobně rychleji, než by to dokázaly larvy samotné. Proč ale tito tvorové migrují, zůstává sporné.

Reklama
Zdroj článku:
Reklama