Domorodci z jejich větví vyráběli toulce, proto se jim říká toulcový strom. Ale strom to není
Foto: znm666 / Depositphotos
Roste v Namibii a Jihoafrické republice v podobě stromu s půlkulatou korunou. Dorůstá výšky až sedmi, někdy i 10 metrů. Její borka je hladká, bílostřibřitěšedá až nažloutlá a odlupuje se. Kmen je na bázi ztlustlý, široký až jeden metr. Na konci kmene se vidličnatě větví a na konci větví vyrůstají samotné růžice o šířce až metr. Listy jsou úzce kopinaté, květenství je větvené, plodem je tobolka.
Takto popisuje zvláštní „strom“ server Rostliny.net. Jako strom vypadající rostlina ale není stromem , nýbrž aloí rozsochatou, latinsky Aloe Dichotoma. Tato aloe však není „jen“ ingredience do mastiček a sprchových gelů. Představujeme vám vznešenou dámu pouště, rostlinu nádhernou a užitečnou, která se pyšně tyčí v pustinách. „Je nejimpozantnější z aloí,“ popisuje zaníceně Martin Šíl na svém webu Do neznáma.
Tato rostlina roste velmi pomalu a klidně se dožije i 400 let. Trvá jí dvacet let, než vyraší první větve, a ve věku 20-30 let se na ní objeví zářivě žluté květy. Její větve často obývají ptáci, zejména snovači pospolití, kteří si v nich staví společná hnízda, aby se chránili před chladnými nocemi v poušti – konkrétně Kalahari – popisuje Martin Šíl.
Její „kůra“, jak bývá často nesprávně označovaná borka - je odumřelá, povrchová vrstva druhotně ztloustlého stonku (kmene) nebo kořene, je tvořena odumřelými buňkami. Má ochrannou funkci.
Když se dotknete jejího kmene, je to neobvyklý pocit - připomíná spíše tvrdý papír než dřevo. Když u ní stojíte, cítíte staletí, která přečkala v poušti, s kořeny hluboko v písku, pečlivě chránícími každou kapku vody. Celý tento „strom“ je prostě úchvatný, vyznává se Šíl.
„Toulcový strom“
Bizarní rostlina africké pouštní krajiny, především oblastí v západní části střední a jižní Namibie a v severní části Kapské provincie v Jihoafrické republice, je tedy zmiňovaná stromová aloe rozsochatá. Obří rostlina má nečekaně také svůj historický význam: je známá jako „quiver tree" (česky toulcový strom), protože domorodí lovci kmene San ( pejorativně kčováků či bušmenů – pozn.) používali jeho duté větve jako toulce na šípy.
V afrikánštině se toulcovému stromu říká „Kokerboom“.
Toulec je obal nebo pouzdro určené k nošení šípů, které používají lukostřelci. Tradičně se vyrábí z kůže nebo jiných pevných materiálů a nosí se připevněný k opasku, přes rameno nebo na zádech. Tato pomůcka umožňuje snadný přístup k šípům během střelby. Toulec může mít různé tvary a velikosti v závislosti na preferencích a potřebách lukostřelce.
O Sanech, křovácích či bušmenech jsme na našem webu psali více článků. Sanové jsou jedno z nejstarších afrických etnik, jsou přímými potomky pravěkého boskopoidního člověka. Ten má velmi zřetelné křovácké znaky a je nejbližším příbuzným. Před příchodem negroidního obyvatelstva a vyloděním prvních Evropanů v 17. století osidlovali Sanové rozlehlou oblast.
Sanové žili a dodnes žijí v tlupách, z nichž každou tvoří velká rodina, kde má rozhodující postavení muž. Odhaduje se, že během roku žije a kočuje pohromadě 20 až 200 lidí. Zajímavostí je, že Sanové nevyvinuli písmo, žijí životem ze dne na den, nezajímá je minulost, nesbírají vědomosti o ní a nepřenášejí je na své potomky. Proto se také nezachovaly téměř žádné ústní tradice.