Kečup může obsahovat stejné množství soli jako chipsy. Proč se vyplatí číst etikety?
Foto: Pexels
4 min
Kečup vnímáme jako nevinnou přílohu k hranolkám či burgeru. Málokdo si ale uvědomuje, že tato rajčatová omáčka může obsahovat překvapivé množství soli - někdy srovnatelné s chipsy nebo uzeninami.
Reklama
Když jsem nedávno procházela etikety na potravinách v supermarketu, zarazilo mě jedno číslo. Běžný kečup obsahuje 1,5 až 2,5 gramu soli na 100 gramů produktu. Pro srovnání – balíček chipsů se pohybuje v rozmezí 1,5-2 gramy a typické uzeniny kolem 2-3 gramů. Kečup, který většina z nás považuje za relativně zdravou volbu, je tedy v podstatě stejně slaný jako bramborové lupínky.
Proč je v kečupu tolik soli?
Sůl v kečupu není jen o chuti. Plní důležité technologické funkce – působí jako konzervant, snižuje aktivitu vody a brání růstu mikroorganismů. Ovlivňuje také viskozitu a dodává omáčce typickou plnou chuť. Technologicky nezbytná koncentrace chloridu sodného se pohybuje mezi 1,2 % a 2,5 %. Pod touto hranicí by mohla být ohrožena trvanlivost produktu.
Zajímavé je, že obsah soli se dramaticky liší mezi jednotlivými značkami. Některé kečupy obsahují pouhých 0,8 gramu soli na 100 gramů, jiné až 2,5 gramu. Rozdíly ovlivňuje kvalita rajčatového základu, použitá sladidla i přístup výrobce ke zdravotním trendům.
Jak se měří sodík v potravinách
Pro stanovení obsahu sodíku v kečupu a dalších zpracovaných potravinách používají laboratoře sofistikované analytické metody.
Pro nutriční značení se obsah sodíku přepočítává na ekvivalentní množství chloridu sodného podle standardizovaného vzorce – 1 gram sodíku odpovídá zhruba 2,54 gramům soli. Srovnání mezi produkty se provádí na referenční bázi 100 gramů, což umožňuje objektivní porovnání.
Skrytý příspěvek k dennímu příjmu
Světová zdravotnická organizace doporučuje denní příjem soli do 5 gramů, což odpovídá zhruba 2 gramům sodíku. Průměrný Evropan nebo Američan však běžně konzumuje 9 až 12 gramů denně. Kečup sám o sobě není hlavním viníkem – jedna porce (cca 15 gramů) obsahuje přibližně 0,2-0,4 gramu soli. Problém nastává při jeho každodenní konzumaci v kombinaci s dalšími zpracovanými potravinami.
Nadměrný příjem sodíku je spojován s vyšším rizikem vysokého krevního tlaku, srdečních chorob a cévních mozkových příhod. Proto je důležité sledovat celkový příjem soli ze všech zdrojů, včetně těch zdánlivě nevinných.
Co dělají výrobci a regulátoři
Potravinářský průmysl i vědci hledají způsoby, jak snížit obsah sodíku bez kompromitace chuti a bezpečnosti. Mezi zkoumanými přístupy je částečné nahrazení chloridu sodného chloridem draselným, použití kvasničných extraktů nebo umami zesilovačů, které zvyšují vnímání slanosti. Experimentuje se také s mikrokapsulací soli nebo úpravou krystalů pro intenzivnější chuťový vjem při nižším množství.
Na regulatorní úrovni existují dobrovolné iniciativy i konkrétní opatření. Evropská unie má rámec pro snižování soli, Spojené království a Finsko zavedly robustní národní programy. Americký FDA vydal dobrovolné pokyny pro snížení sodíku v široké škále potravin včetně ochucovadel. Systémy značení jako Nutri-Score pomáhají spotřebitelům orientovat se v nabídce.
Proč je dobré číst etikety
Kečup nemusíte ze svého jídelníčku vyřazovat. Stojí ale za to věnovat pár sekund čtení etikety a vybrat variantu s nižším obsahem soli – rozdíly mezi značkami jsou značné. A možná je to příležitost zamyslet se nad tím, kolik zpracovaných potravin celkově konzumujeme. Každá lžička se totiž počítá.
